Zobrazení zdroje stránky výklad snů (Islam)

<span id="entry">výklad snů</span> (''tafsír al-ahlám'') – nauka o snech a jejich výkladu (oneirokritika), ve středověkém muslimském prostředí oblíbená disciplína, již se věnuje rozsáhlé písemnictví. Poznatky získané studiem středověké arabské oneirokritiky lze stručně shrnout do několika následujících bodů. Středověká arabská nauka o snech a jejich výkladu vyrůstá z osobitého spojení předislámské oneirokritické tradice vrcholící v díle Artemidóra z Efesu a vlastního islámského vkladu, tvořeného příklady a vzory ze života proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]], jeho druhů (''sahába'') a náboženských autorit (''[[ʻulamáʼ (Islam)|ʻulamáʼ]]'') z řad raných muslimů. Rozvoj a formování této disciplíny nesporně spadá již do nejstarší etapy rozvoje islámské kultury a vzdělanosti. I když kolem osobnosti [[šajch (Islam)|šajcha]] Muhammada ibn Sírín, tradičně označovaného za zakladatele arabské nauky o výkladu snů, vyvstává až příliš mnoho otazníků, lze se oprávněně domnívat, že jádro textu, který byl a je pokládán za jeho ''Snář'', vzniklo již během prvních dvou až tří staletí [[hidžra (Islam)|hidžry]] ([[kalendář (Islam)|kalendář]]), a tedy až překvapivě záhy nacházíme arabskou oneirokritiku jako pevnou stavbu s ''již hotovými konturami''. Arabští oneirokritikové (jak sami prohlašovali) kráčeli v intencích učení Muhammada ibn Sírín. Proto lze konstatovat, že v jejich díle nacházíme shody v hlavních rysech (pojetí snů a hlavní zásady jejich výkladu) a rozdílnosti převážně na úrovni podružností, respektive výkladu konkrétních symbolů. Arabské snáře vznikaly jako ''lexikony definitivních významů''. Jejich těžiště tvoří výklady jednotlivých snových symbolů. „Snové teorie“ představují obvykle jen úvodní pasáže spisů, ale pro pochopení středověkého myšlení o snech mají zcela klíčový význam. Tyto teorie nejsou sledem pevně stanovených algoritmů, ale spíše výčtem doporučení a příkladů. Jakákoliv snová interpretace totiž vychází ze základního principu, že pochopení skrytého smyslu snu musí vycházet od pochopení osobnosti snícího. Na rozdíl od všeobecně rozšířených představ, tradiční výklad snů nespočíval jen v mechanickém dosazování jednotlivých významů za snové symboly uvedené v samotných snářích. Arabští vykladači snů vytvořili systém interpretačních postupů a zásad, který považovali za svébytnou vědní disciplínu, jejíž míra „serióznosti“ si v ničem nezadala s jinými obory středověké islámské [[vzdělání a vzdělanost (Islam)|vzdělanosti]] a písemnictví. Vykládání snů ovšem nebylo hlavně výsadou prostých lidí; naopak snům věnovala svou pozornost též intelektuální elita (''chássa''), o čemž se můžeme zcela názorně přesvědčit v dílech mnoha velkých osobností středověké islámské vzdělanosti. Představy o snech byly úzce spojeny s konceptem proroctví a po uzavření islámského řetězce [[prorokové a profécie (Islam)|profécie]] jeho pečetí Muhammadem pak s momentem nadpřirozeného vnuknutí (viz [[zázraky (Islam)|zázraky]]) či dokonce zjevení (''wahj''). To ovšem neznamená, že by – opět na rozdíl od převládajících představ – sny měly „přicházet“ k člověku zásadně zvenčí, z nějakých pomyslných vyšších sfér. Arabské klasifikace snů tento názor jasně vyvracejí. Pracují totiž s představou o několika typech nočních vidin, z nichž každá kategorie má svého původce a vyžaduje si osobitý přístup. S předchozím bodem souvisí i víra (''[[imán (Islam)|ímán]]'') ve vizionářskou schopnost snů (viz [[věštění (Islam)|věštění]]). Poznání ve snech obsažené může být cennější než to, které lze získat cíleným úsilím lidského intelektu (''ʻaql''). Snová poselství nebyla na rozdíl od časů moderních nikdy úmyslně marginalizována. Naopak, sen často plnil legitimizační funkci, ať již vzpomeneme legendy o prorocích, hagiografie [[světci (Islam)|světců]] (''awlijáʼ'') nebo rozhodnutí mocných podepřená formulí: „Ve snu se mi dostalo rady, příkazu, výstrahy, poznání...“ atd. Arabské snáře představují dosud prakticky nedoceněný příspěvek k poznání středověkých reálií, představ i pověr. Platí zde ostatně časem prověřená pravda, že tyto texty vypovídají více o světě a společnosti, kde jejich autoři žili, než o samotných snech jejich klientů. Na stránkách snářů můžeme nalézt rozličné typy symbolů, které představují (či mohou představovat) cenný zdroj pro případná dílčí sémiologická studia. Je třeba rovněž připomenout, že sféra snů a jejich interpretace v té nejobecnější rovině vytváří významnou oblast v islámské lidové religiozitě a folklóru.

<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
* Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. ''Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýty a legendy.'' Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;
* Lane, Edward William. ''Arabská společnost ve středním věku: Studie k „Tisíc a jedné noci“''. Přel. Josef Mrkos. Praha: V. Kotrba, 1905;
* Mendel, Miloš, a Iveta Kouřilová, eds. ''Cesta k prameni: Fatwy islámských učenců k otázkám všedního dne''. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2003;
* Ostřanský, Bronislav. ''Arabská oneirokritika ve středověku a v současnosti''. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2005;
* Starý, Jiří, a Josef Hrdlička, eds. ''Spánek a sny''. Praha: Herrmann & synové, 2008.

''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
[[Kategorie:Islám]]