Ramana Maharši (Hind): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 24. 10. 2024, 18:41
Ramana Maharši [ramaṇa maharṣi] (1879–1950) – jeden z prvních hinduistických jóginů, který se stal světoznámým, aniž však se o to sám úmyslně přičinil. Narodil se z jihoindické bráhmanské rodiny, a když studoval na střední škole, zažil jednoho dne ve svých 16 letech náhlý pocit blížící se smrti. Přijal to jako fakt, ulehl a zaměřil svou pozornost na to, co se stane po smrti těla. V průběhu tohoto pozorování se mu náhle dostavilo uvědomění jeho vlastní rozdílnosti od těla a zážitek jeho vlastního vnitřního já, jež je mimo dosah smrti. Toto vědomí jej již nikdy neopustilo, změněná životní perspektiva však zbavila další studium a přípravu na světskou kariéru významu. Proto opustil tajně domov a vydal se na cestu k městu Tiruvannámalai s velkým chrámem u paty hory Arunáčaly, která měla pověst svatosti. Zde sedával celé hodiny, ponořen v hlubokém samádhi, což přirozeně vedlo k zájmu o něj, až během několika let kolem něj vznikl ášram. Po dlouhou dobu vůbec nemluvil, lidé však zůstávali dlouho spokojeni jeho pouhou přítomností. Později psal na kousky papíru krátké odpovědi na naléhavé otázky, jež sebrány vydaly na dvě malé publikace, a když začal později odpovídat ústně, byly konverzace s ním zaznamenány a vydávány, stejně jako některé jeho instrukce žákům, jež obsahují též přeložené statě ze starších sanskrtských pramenů. Jeho raná iluminativní zkušenost určila jeho metodiku pro druhé, jež spočívá v sebedotazování (Kdo jsem já?), které není zodpovídáno pojmově, nýbrž pohledem dovnitř, eliminujícím vše, čím já (ve smyslu pravého já) není. Takto má být meditativně dosaženo jádra vlastní bytosti a tím poslední skutečnosti. Svou povahou je tato metodika svéráznou formou džňánajógy, a jeho výroky o vnější skutečnosti, zapadají více méně do rámce tradice advaitavédánty. Ramana nikdy neopustil úpatí hory Arunáčaly, žáci a návštěvníci, mezi nimi též akademici i političtí činitelé (včetně dvou pozdějších indických prezidentů), však k němu putovali ze všech koutů Indie a z mnoha cizích zemí.
Literatura:
Osborne, Arthur (1987), Ramana Maharshi and the Path of Self-Knowledge, London: Century Hutchinson.
Zimmer, Heinrich (1954), Der Weg zum Selbst: Leben und Lehre des indischen Heiligen Shri Ramana Maharshi aus Tiruvannamalai, Zürich: Rascher.