ibn Pakuda, Bachja ben Josef (JKI-J)

ibn Pakuda, Bachja ben Josef (2. pol. 11. stol.) Žid. morální filosof z muslim. Španělska. Svůj hl. spis napsal arabsky pod titulem Kitáb al-hidája ilá faráid al-Kulúb (kol. 1080), ale již 1161 byl přeložen Jehudou ibn Tibonem do hebrejštiny pod názvem Sefer chovot ha-levavot (Kniha povinností srdce) a získal značnou popularitu. Podává základy judaismu a především žid. etiky (musar). Rozlišuje mezi vnějšími náb. úkony (chovot ha-evarim – povinnosti tělesných údů) a jejich vnitřními intencemi (chovot ha-levavot – povinnosti srdce), kterým je připisován zákl. význam. Je u něj patrný sklon k askezi a určitý vliv. islám. mystiky. Byl mu neprávem připisován novoplatonský arab. spis Kitáb ma’aní al-nafs (Kniha o podstatě duše).

Vladimír Sadek