čakrapúdžá (Buddh)

čakrapúdžá [cakrapūjā] – tantrický obřad kruhového uctívání; účastníci se usadí do kruhu, vždy ženy vedle muže atd. Ve středu kruhu sedí někdy guru té skupiny se svou šakti, častěji však je ve středu jen nahá žena nebo panna představující bohyni Déví, tj. Šakti, která ovšem může být znázorněna i soškou, obrazem, kresbou jóni (ženského přirození), případně mandalou, symbolickým kruhovým ornamentem skládajícím se z devíti jóni. Čakrapúdžá má poskytnout zkušenost různých stupňů osvícení účastenstvím na pěti prvcích či jednotlivinách, jež jsou předmětem lidských přání a skrze něž lze dosáhnout dokonalosti. Je to takzvané „patero M“ (paňčamakára) – madja (opojný nápoj), mánsa (maso), matsja (ryba), mudrá (placka, chléb, ale též gesto vytvořené rukama nebo „sexuální družka při obřadu“) a maithuna (soulož). Pěti prvků M se při obřadu smí užívat jen za účely rituálními, neboť představují svátosti zprostředkovávající sblížení se šakti. Je zvykem každou šakti navonět: jasmínový olej na ruce, pačuli na líce a na ňadra, nard na vlasy, pižmo na hrmu, santal na stehna a šafrán na nohy. Rituální hostina, při níž mužům posluhují ženy oděné jen řetízky kolem boků a zvonečky nebo rolničkami kolem kotníků, trvá několik hodin; muži jsou zcela nazí. To je přivádí do stavu nesmírného sexuálního napětí, které ovšem musejí ovládat. Požehnání nevydaného spermatu se převádí z roviny fyzické do roviny psychické, čímž se dosahuje žádoucího stavu duchovního vytržení. V žádném případě nesmí dojít k ejakulaci; to by mělo následky velmi neblahé. V obřadech ezoterické soulože zaujímá zvláštní místo deflorace panen. Obrovskou sílu, která se tímto aktem uvolňuje, tántrik absorbuje a může jí využít k magickým účelům.

Vladimír Miltner

Viz též: vadžrajána