indrija (Buddh): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">indrija</span> [indriya] – psychosomatické schopnosti jedincovy. ''[[Vibhanga (Buddh)|Vibhanga]]'' jich vypočítává dvaadvacet v šesti skupinách: 1. Šest smyslů (san. ''[[šadájatana (Buddh)|šadájatana]]'', pál. ''salájatana''). 2. Ženství a mužství. 3. Životnost. 4. Pět pocitů touhy, bolesti, veselí, smutku a nezájmu. 5. Pět mravních základů pro rozvoj víry či důvěry (san. ''[[šraddhá (Buddh)|šraddhá]]'', pál. ''saddhá''), usilovné snahy (san. ''[[vírja (Buddh)|vírja]]'', pál. ''virija''), introspektivního sebeupamatování (san. ''[[smrti (Buddh)|smrti]]'', pál. ''sati''), soustředění (''[[samádhi (Buddh)|samádhi]]'') a moudrosti (san. ''[[pradžňá (Buddh)|pradžňá]]'', pál. ''paňňá''). 6. Tři schopnosti nadsmyslové, zdánlivě nadpřirozené, a to zbavit se nevědomosti (san. ''[[avidjá (Buddh)|avidjá]]'', pál. ''avidždžá'') vzhledem k ušlechtilé cestě (san. ''[[árjamárga (Buddh)|árjamárga]]'', pál. ''arijamagga''), získat uvědomění toho, „jenž vstoupil do proudu“ (san. ''[[srótápanna (Buddh)|srótápanna]]'', pál. ''sótápanna''), a dosáhnout stavu ''[[arhant (Buddh)|arhanta]]'' (pál. ''arahant''). Théravádská tradice však za původní, obsaženou v tresti Buddhovy nauky, považuje jen skupinu pátou. Soubor kratších ''[[sútra (Buddh)|súter]]'' (pál. ''sutta'') na tento námět v ''[[Sanjuttanikája (Buddh)|Sanjuttanikáje]]'' k tomu podává vysvětlení. Víra či důvěra znamená věřit ve skutečnosti Buddhova procitnutí (''[[bódhi (Buddh)|bódhi]]''). Víra v buddhismu ovšem neznamená slepé uvěření tomu, co se k uvěření předkládá; buddhistická víra spočívá na pevném osobním přesvědčení – je to spíše ověřená důvěra. Sám Buddha často zdůrazňuje, že pouhá víra v slovo Mistrovo nestačí; důležitý je tu vlastní názor (san. ''[[daršana (Buddh)|daršana]]'', pál. ''dassana''), vlastní pohled či náhled. Jinak by to všechno zůstalo jen vně. Úsilí či usilovná snaha znamená usilovat, aby neblahé jevy pominuly a už se neobjevily a aby nastaly jevy jen blahé. Introspektivní sebeupamatování znamená přesně si uvědomovat všechno, co bylo řečeno a vykonáno, a jednat podle čtyř stupňů introspektivního sebeupamatování. Soustředění znamená odpoutat mysl od rozptylování a nemístných vzruchů a soustředit ji na tělesno, na duchovno, na vjemy a na jevy. Moudrost znamená pochopit zákonitost vzniku a zániku a čtvero ušlechtilých pravd (san. ''[[árjasatja (Buddh)|árjasatja]]'', pál. ''arijasačča''). Moudrost, to jest intelekt, je ze všech schopností nejdůležitější a čtyři ostatní schopnosti této skupiny na ní závisí. Zdokonalením a upevněním těchto pěti schopností se z mnicha stává světec ''[[arhant (Buddh)|arhant]]'' (pál. ''arahant'') „zasloužilý“ jedinec, který „se vymanil z vlivů“. |
<span id="entry">indrija</span> [indriya] – psychosomatické schopnosti jedincovy. ''[[Vibhanga (Buddh)|Vibhanga]]'' jich vypočítává dvaadvacet v šesti skupinách: 1. Šest smyslů (san. ''[[šadájatana (Buddh)|šadájatana]]'', pál. ''salájatana''). 2. Ženství a mužství. 3. Životnost. 4. Pět pocitů touhy, bolesti, veselí, smutku a nezájmu. 5. Pět mravních základů pro rozvoj víry či důvěry (san. ''[[šraddhá (Buddh)|šraddhá]]'', pál. ''saddhá''), usilovné snahy (san. ''[[vírja (Buddh)|vírja]]'', pál. ''virija''), introspektivního sebeupamatování (san. ''[[smrti (Buddh)|smrti]]'', pál. ''sati''), soustředění (''[[samádhi (Buddh)|samádhi]]'') a moudrosti (san. ''[[pradžňá (Buddh)|pradžňá]]'', pál. ''paňňá''). 6. Tři schopnosti nadsmyslové, zdánlivě nadpřirozené, a to zbavit se nevědomosti (san. ''[[avidjá (Buddh)|avidjá]]'', pál. ''avidždžá'') vzhledem k ušlechtilé cestě (san. ''[[árjamárga (Buddh)|árjamárga]]'', pál. ''arijamagga''), získat uvědomění toho, „jenž vstoupil do proudu“ (san. ''[[srótápanna (Buddh)|srótápanna]]'', pál. ''sótápanna''), a dosáhnout stavu ''[[arhant (Buddh)|arhanta]]'' (pál. ''arahant''). Théravádská tradice však za původní, obsaženou v tresti Buddhovy nauky, považuje jen skupinu pátou. Soubor kratších ''[[sútra (Buddh)|súter]]'' (pál. ''sutta'') na tento námět v ''[[Sanjuttanikája (Buddh)|Sanjuttanikáje]]'' k tomu podává vysvětlení. Víra či důvěra znamená věřit ve skutečnosti Buddhova procitnutí (''[[bódhi (Buddh)|bódhi]]''). Víra v buddhismu ovšem neznamená slepé uvěření tomu, co se k uvěření předkládá; buddhistická víra spočívá na pevném osobním přesvědčení – je to spíše ověřená důvěra. Sám Buddha často zdůrazňuje, že pouhá víra v slovo Mistrovo nestačí; důležitý je tu vlastní názor (san. ''[[daršana (Buddh)|daršana]]'', pál. ''dassana''), vlastní pohled či náhled. Jinak by to všechno zůstalo jen vně. Úsilí či usilovná snaha znamená usilovat, aby neblahé jevy pominuly a už se neobjevily a aby nastaly jevy jen blahé. Introspektivní sebeupamatování znamená přesně si uvědomovat všechno, co bylo řečeno a vykonáno, a jednat podle čtyř stupňů introspektivního sebeupamatování. Soustředění znamená odpoutat mysl od rozptylování a nemístných vzruchů a soustředit ji na tělesno, na duchovno, na vjemy a na jevy. Moudrost znamená pochopit zákonitost vzniku a zániku a čtvero ušlechtilých pravd (san. ''[[árjasatja (Buddh)|árjasatja]]'', pál. ''arijasačča''). Moudrost, to jest intelekt, je ze všech schopností nejdůležitější a čtyři ostatní schopnosti této skupiny na ní závisí. Zdokonalením a upevněním těchto pěti schopností se z mnicha stává světec ''[[arhant (Buddh)|arhant]]'' (pál. ''arahant'') „zasloužilý“ jedinec, který „se vymanil z vlivů“. |
||
− | |||
− | <span class="section_title">Viz též:</span> ''[[bala (Buddh)|bala]]'', ''[[Patthána (Buddh)|Patthána]]'' |
||
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
||
+ | |||
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> ''[[bala (Buddh)|bala]]'', ''[[Patthána (Buddh)|Patthána]]'' |
||
Význam pojmu v hinduismu viz [[indrija (Hind)]] |
Význam pojmu v hinduismu viz [[indrija (Hind)]] |
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
indrija [indriya] – psychosomatické schopnosti jedincovy. Vibhanga jich vypočítává dvaadvacet v šesti skupinách: 1. Šest smyslů (san. šadájatana, pál. salájatana). 2. Ženství a mužství. 3. Životnost. 4. Pět pocitů touhy, bolesti, veselí, smutku a nezájmu. 5. Pět mravních základů pro rozvoj víry či důvěry (san. šraddhá, pál. saddhá), usilovné snahy (san. vírja, pál. virija), introspektivního sebeupamatování (san. smrti, pál. sati), soustředění (samádhi) a moudrosti (san. pradžňá, pál. paňňá). 6. Tři schopnosti nadsmyslové, zdánlivě nadpřirozené, a to zbavit se nevědomosti (san. avidjá, pál. avidždžá) vzhledem k ušlechtilé cestě (san. árjamárga, pál. arijamagga), získat uvědomění toho, „jenž vstoupil do proudu“ (san. srótápanna, pál. sótápanna), a dosáhnout stavu arhanta (pál. arahant). Théravádská tradice však za původní, obsaženou v tresti Buddhovy nauky, považuje jen skupinu pátou. Soubor kratších súter (pál. sutta) na tento námět v Sanjuttanikáje k tomu podává vysvětlení. Víra či důvěra znamená věřit ve skutečnosti Buddhova procitnutí (bódhi). Víra v buddhismu ovšem neznamená slepé uvěření tomu, co se k uvěření předkládá; buddhistická víra spočívá na pevném osobním přesvědčení – je to spíše ověřená důvěra. Sám Buddha často zdůrazňuje, že pouhá víra v slovo Mistrovo nestačí; důležitý je tu vlastní názor (san. daršana, pál. dassana), vlastní pohled či náhled. Jinak by to všechno zůstalo jen vně. Úsilí či usilovná snaha znamená usilovat, aby neblahé jevy pominuly a už se neobjevily a aby nastaly jevy jen blahé. Introspektivní sebeupamatování znamená přesně si uvědomovat všechno, co bylo řečeno a vykonáno, a jednat podle čtyř stupňů introspektivního sebeupamatování. Soustředění znamená odpoutat mysl od rozptylování a nemístných vzruchů a soustředit ji na tělesno, na duchovno, na vjemy a na jevy. Moudrost znamená pochopit zákonitost vzniku a zániku a čtvero ušlechtilých pravd (san. árjasatja, pál. arijasačča). Moudrost, to jest intelekt, je ze všech schopností nejdůležitější a čtyři ostatní schopnosti této skupiny na ní závisí. Zdokonalením a upevněním těchto pěti schopností se z mnicha stává světec arhant (pál. arahant) „zasloužilý“ jedinec, který „se vymanil z vlivů“.
Význam pojmu v hinduismu viz indrija (Hind)