dhjána (Buddh): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">dhjána</span> [dhyāna], pál. ''džhána'' [jhāna] – meditace, pohřížení; má čtvero stupňů, stavů či zaujetí. V prvním se mnich vzdá jakékoli touhy a zavrhne veškeré zlo; to je stav odloučení (''vivéka''). Mysl se upne na rozmysl (san. ''vitarka'', pál. ''vitakka''), na uvažování (''vičára''), na radost (san. ''príti'', pál. ''píti'') a na blaho či slast (''sukha''). Druhý stupeň je stav zklidnění či vnoru (san. ''vjupašama'', pál. ''vúpasama''); mnich je již zklidněn díky rozmyslu a uvažování, pociťuje vnitřní klid a potěchu, sjednocení myšlenek a z toho vyplývající radost a blaho. Na třetím stupni zvaném potlačení (''virága'') již mnich potlačil všechna prudká hnutí mysli, posílil své sebeuvědomování a pocítil bezmeznou blaženost beze všech rozptylujících myšlenek a pocitů vzruchu. Zpřetrhal všechny vztahy k vlastnímu štěstí i neštěstí (san. ''sukhaduhkha'', pál. ''sukhadukkha'') a dobré či špatné nálady (san. ''saumanasjadaurmanasja'', pál. ''sómanassadómanassa'') a vstupuje do čtvrtého stupně zvaného zničení (san. ''prahána'', pál. ''pahána''). Je to stav čistého sebeuvědomění a bedlivosti (san. ''smrti'', pál. ''sati'') a rovnodušného nezájmu (san. ''upékšá'', pál. ''upekkhá''). Tu mnich pozná a uzná, že je nezbytné odpoutat se od pocitu blaha stejně jako od pocitu neblaha a stejně od pocitu radosti i smutku; není už nic z toho a zůstává a převládá jen vnímání nicoty, nezájmu a duševní rovnováhy, jež už nemožno nikterak zvrtnout. Blaho a neblaho, radost a smutek, to jsou už jen prázdné pojmy bez jakéhokoli významu, neboť jevy jimi označené jsou už ty tam, prostě nejsou, neexistují. To je pravé soustředění mysli, to je ušlechtilá pravda o stezce, která vede k vyhlazení strasti. Mysl a povědomí jsou zcela odpoutány od tohoto světa. Mnich je s to později se zrodit mezi bohy světa tvarů (''rúpalóka''). Pokud ve čtvrtém stavu meditace pokračuje, může dosáhnout světa bez tvarů (san. ''arúpalóka'', ''arúpjalóka'', pál. ''arúpalóka'', ''áruppalóka''). Pohroužit se v meditaci není pro začátečníka snadné, a proto je nutno tomu napomoci. Doporučuje se například soustředit pozornost na dýchání, na vdechy a výdechy (''ánápána'') a vzdát se jakéhokoli rozumování, přemítání a obrazotvornosti. Vdechy a výdechy lze počítat, soustředit se na ně, zrychlovat jejich sled nebo jej zpomalovat, občas dech zcela zadržet (''kumbhaka'') a po celou dobu nemyslet na nic jiného. |
<span id="entry">dhjána</span> [dhyāna], pál. ''džhána'' [jhāna] – meditace, pohřížení; má čtvero stupňů, stavů či zaujetí. V prvním se mnich vzdá jakékoli touhy a zavrhne veškeré zlo; to je stav odloučení (''vivéka''). Mysl se upne na rozmysl (san. ''vitarka'', pál. ''vitakka''), na uvažování (''vičára''), na radost (san. ''príti'', pál. ''píti'') a na blaho či slast (''sukha''). Druhý stupeň je stav zklidnění či vnoru (san. ''vjupašama'', pál. ''vúpasama''); mnich je již zklidněn díky rozmyslu a uvažování, pociťuje vnitřní klid a potěchu, sjednocení myšlenek a z toho vyplývající radost a blaho. Na třetím stupni zvaném potlačení (''virága'') již mnich potlačil všechna prudká hnutí mysli, posílil své sebeuvědomování a pocítil bezmeznou blaženost beze všech rozptylujících myšlenek a pocitů vzruchu. Zpřetrhal všechny vztahy k vlastnímu štěstí i neštěstí (san. ''sukhaduhkha'', pál. ''sukhadukkha'') a dobré či špatné nálady (san. ''saumanasjadaurmanasja'', pál. ''sómanassadómanassa'') a vstupuje do čtvrtého stupně zvaného zničení (san. ''prahána'', pál. ''pahána''). Je to stav čistého sebeuvědomění a bedlivosti (san. ''smrti'', pál. ''sati'') a rovnodušného nezájmu (san. ''upékšá'', pál. ''upekkhá''). Tu mnich pozná a uzná, že je nezbytné odpoutat se od pocitu blaha stejně jako od pocitu neblaha a stejně od pocitu radosti i smutku; není už nic z toho a zůstává a převládá jen vnímání nicoty, nezájmu a duševní rovnováhy, jež už nemožno nikterak zvrtnout. Blaho a neblaho, radost a smutek, to jsou už jen prázdné pojmy bez jakéhokoli významu, neboť jevy jimi označené jsou už ty tam, prostě nejsou, neexistují. To je pravé soustředění mysli, to je ušlechtilá pravda o stezce, která vede k vyhlazení strasti. Mysl a povědomí jsou zcela odpoutány od tohoto světa. Mnich je s to později se zrodit mezi bohy světa tvarů (''rúpalóka''). Pokud ve čtvrtém stavu meditace pokračuje, může dosáhnout světa bez tvarů (san. ''arúpalóka'', ''arúpjalóka'', pál. ''arúpalóka'', ''áruppalóka''). Pohroužit se v meditaci není pro začátečníka snadné, a proto je nutno tomu napomoci. Doporučuje se například soustředit pozornost na dýchání, na vdechy a výdechy (''ánápána'') a vzdát se jakéhokoli rozumování, přemítání a obrazotvornosti. Vdechy a výdechy lze počítat, soustředit se na ně, zrychlovat jejich sled nebo jej zpomalovat, občas dech zcela zadržet (''kumbhaka'') a po celou dobu nemyslet na nic jiného. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> ''[[ašubhabhávaná (Buddh)|ašubhabhávaná]]'', ''[[samádhi (Buddh)|samádhi]]'', ''[[samápatti (Buddh)|samápatti]]'' |
||
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> ''[[ašubhabhávaná (Buddh)|ašubhabhávaná]]'', ''[[samádhi (Buddh)|samádhi]]'', ''[[samápatti (Buddh)|samápatti]]'' |
||
Význam pojmu v hinduismu viz [[dhjána (Hind)]] |
Význam pojmu v hinduismu viz [[dhjána (Hind)]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
dhjána [dhyāna], pál. džhána [jhāna] – meditace, pohřížení; má čtvero stupňů, stavů či zaujetí. V prvním se mnich vzdá jakékoli touhy a zavrhne veškeré zlo; to je stav odloučení (vivéka). Mysl se upne na rozmysl (san. vitarka, pál. vitakka), na uvažování (vičára), na radost (san. príti, pál. píti) a na blaho či slast (sukha). Druhý stupeň je stav zklidnění či vnoru (san. vjupašama, pál. vúpasama); mnich je již zklidněn díky rozmyslu a uvažování, pociťuje vnitřní klid a potěchu, sjednocení myšlenek a z toho vyplývající radost a blaho. Na třetím stupni zvaném potlačení (virága) již mnich potlačil všechna prudká hnutí mysli, posílil své sebeuvědomování a pocítil bezmeznou blaženost beze všech rozptylujících myšlenek a pocitů vzruchu. Zpřetrhal všechny vztahy k vlastnímu štěstí i neštěstí (san. sukhaduhkha, pál. sukhadukkha) a dobré či špatné nálady (san. saumanasjadaurmanasja, pál. sómanassadómanassa) a vstupuje do čtvrtého stupně zvaného zničení (san. prahána, pál. pahána). Je to stav čistého sebeuvědomění a bedlivosti (san. smrti, pál. sati) a rovnodušného nezájmu (san. upékšá, pál. upekkhá). Tu mnich pozná a uzná, že je nezbytné odpoutat se od pocitu blaha stejně jako od pocitu neblaha a stejně od pocitu radosti i smutku; není už nic z toho a zůstává a převládá jen vnímání nicoty, nezájmu a duševní rovnováhy, jež už nemožno nikterak zvrtnout. Blaho a neblaho, radost a smutek, to jsou už jen prázdné pojmy bez jakéhokoli významu, neboť jevy jimi označené jsou už ty tam, prostě nejsou, neexistují. To je pravé soustředění mysli, to je ušlechtilá pravda o stezce, která vede k vyhlazení strasti. Mysl a povědomí jsou zcela odpoutány od tohoto světa. Mnich je s to později se zrodit mezi bohy světa tvarů (rúpalóka). Pokud ve čtvrtém stavu meditace pokračuje, může dosáhnout světa bez tvarů (san. arúpalóka, arúpjalóka, pál. arúpalóka, áruppalóka). Pohroužit se v meditaci není pro začátečníka snadné, a proto je nutno tomu napomoci. Doporučuje se například soustředit pozornost na dýchání, na vdechy a výdechy (ánápána) a vzdát se jakéhokoli rozumování, přemítání a obrazotvornosti. Vdechy a výdechy lze počítat, soustředit se na ně, zrychlovat jejich sled nebo jej zpomalovat, občas dech zcela zadržet (kumbhaka) a po celou dobu nemyslet na nic jiného.
Viz též: ašubhabhávaná, samádhi, samápatti
Význam pojmu v hinduismu viz dhjána (Hind)