Kálačakra (Buddh)

Kálačakra [kālacakra] / Kálačakratantra [kālacakratantra] – Traktát o kolesu času, poslední velký traktát (san. tantra) vadžrajány; v 10. století ho prý sepsal mytický král Sučandra ze Šambhaly. Kálačakra pojednává o chronologii věků a velevěků a o astronomii; uvedení Kálačakry do Tibetu roku 1027 dalo základ tibetskému kalendáři. Tento traktát sestává ze tří částí: „vnější“, „vnitřní“ a „jiné“. Vnější část pojednává o hmotném světě, popisuje vznik vesmíru a podává teorii zeměpisu a astronomie s důrazem na chronologii a matematiku. Vnitřní část hovoří o vnitřním světě, o světě duchovna, a zejména rozebírá funkce jógických a vadžrajánských nervů či průduchů (nádí). Třetí část je věnována božstvům, tak jak se duchovnímu zraku jeví v sádhaně. Každá z těchto částí je považována za jeden zvláštní vid dhjánibódhisattvy Samantabhadry.

Vladimír Miltner