pápakarman (Buddh)

pápakarman [pāpakarman], pál. pápakamma [pāpakamma] – hřích či přestupek proti mnišské kázni. Bylo jich stanoveno šest skupin podle toho, jaký za ně byl uložen trest: 1. úplné vyloučení z mnišské obce (párádžika) – smilstvo, vražda, krádež, neoprávněný nárok na svatost; 2. dočasné vyloučení z mnišské obce (san. sanghávašéša, pál. sanghádisésa) – poluce mimo spánek, dotyk ženy, milostné návrhy, kuplířství, chýše jiných rozměrů než 12 × 7 Buddhových loktů, lepší chýše než ostatní, nerozvážné obvinění mnicha, pokus o vyvolání nesvárů přes trojí varování, vytvoření rozkolné frakce, osobní nátlak na laické rodiny; 3. různé (anijata) tresty od úplného vyloučení z mnišské obce až po uložené pokání – schůzka s ženou na místě tajném nebo veřejném k vyslechnutí pomluv nebo obvinění pocházejících z laických kruhů; 4. vydání neřádně získaných nebo držených věcí (san. nihsargika, naihsargika, pál. nissaggija) – jsou to věci přijaté nebo vyžádané v rozporu s pravidly mnišské řehole, například zlato, stříbro, peníze, kosmetika ap., nebo věci sice dovolené, ale schraňované přes stanovenou lhůtu, například máslo ghí, olej, sůl, med ap.; 5. upřímné pokání (san. pátajantika, pájantika, prájaščitta, pál. páčittija) – lež, ublížení slovem nebo činem, pomluva, projevy mrzutosti, jednání se ženou nebo se špatnou společností, styky s lupičem a s kacířem, obžerství, opilství, přehnaná péče o tělo, nemístné vtipkování, rozpustilost ap.; 6. kajícné vyznání (san. pratidéšaníja, pratidéšanika, pál. pátidésanija, pátidésanijaka) – přestupky vztahující se k jídlu, například přijetí pokrmu od mnišky, nenapomenutí mnišky, která pomáhá s vařením v laické rodině ap. Nebyl-li prohřešek prokázán, vyvstalo-li pouhé podezření, byla vyslovena výstraha (san. tardžaníja, pál. tadždžaníja). Nejhroznějších zločinů a hříchů bylo stanoveno deset: vražda, krádež, smilstvo, lež, opilství, hanobení Buddhy, hanobení nauky, hanobení obce, kacířstvo a rozkolnictví, znásilnění mnišky. Pět posledních je považováno za vůbec nejodpornější projevy mravní zvrhlosti, zatímco opilství a lež mohou být za určitých polehčujících okolností posuzovány poněkud mírněji. Drobnější přestupky mohly být pachateli prominuty (san. abhjájana, pál. abbhána) sborem aspoň dvaceti mnichů. Po uplynutí trestu se mnich opět zařadil (san. avasárana, pál. ósárana) do běžného mnišského života.

Vladimír Miltner