Nárájana (Hind)
Nárájana [nārāyaṇa] – „pohybující se po vodách“, jméno, které původně nesli Pradžápati, Puruša a Brahma když vystupovali jako demiurgové či stvořitelé světa před započetím procesu stvoření (srovn. biblický obraz z Genese: „duch boží vznášející se nad vodami“). Když postupem času Višnu počal být nazírán jako nejvyšší Bůh a absolutní skutečnost (a posléze v některých puránách ztotožněn s átmanem), bylo v jeho mytologii toto jméno uplatněno na něj, a označuje jej především v jeho neprojeveném stavu jóganidrá („jógového spánku“) mezi dvěma manifestacemi světa, během období vesmírného klidu či kosmické noci (pralaja). Ikonograficky je pak znázorněn, jak spočívá vleže na kosmickém hadu Ananta/Šéša (který představuje časové i prostorové nekonečno a latentní zbytek vesmíru, zárodek příští manifestace) a pluje po klidných kosmických vodách (které symbolizují tvořivé síly v období nečinnosti).