Kabír (Hind)
Kabír [kabīr] (data nejistá, snad 1440–1518) – potulný světec a básník, který vyšel z hinduistického prostředí s teistickým višnuistickým pozadím a byl nakloněn súfismu. Jeho cílem bylo posílit harmonické soužití islámu a hinduismu („Alláh a Ráma jsou jen různá jména téže skutečnosti“), měl však i mnohem univerzálnější vizi, která zahrnovala též ostatní náboženství. V tom předběhl svou dobu, neboť tento postoj byl plně vyjádřen v Indii až v devatenáctém století Rámakršnou a ve dvacátém století např. Gándhím. Kabír zavrhl rituál a považoval bhakti za pravou cestu k cíli. Jeho následovníci utvořili linii kabírpanthí, která dosud existuje. Jeho učení mělo ve své době velký vliv a byl jím inspirován též Gurú Nának, zakladatel sikhismu. Mnohé Kabírovy výroky a básně byly později zahrnuty do sikhské svaté knihy Ádigranth.
Literatura:
Hedayetullah, M. (1977), Kabir, the Apostle of Hindu-Muslim Unity, Delhi: Motilal Banarsidass.