linga(m) (Hind)
linga(m) [liṅga(m)] – znak, znamení; symbol; rozlišující charakteristika, vlastnost; rod (mužský, ženský, střední); mužský pohlavní úd (šišna), obvykle v náboženském kontextu; symbol božství ve tvaru mužského orgánu, obvykle v souvislosti s šivaistickou tradicí, který vyjadřuje božskou tvořivou potenci. Často je to obyčejný okrouhlý sloup, zaoblený též na vrcholu, takže se mu dostává více méně abstraktního charakteru. Jde pak o neikonickou reprezentaci transcendentna čili absolutní skutečnosti a její tvořivé síly, zvanou v některých textech svajambhú lingam („svébytný“ lingam). V této zabstrahované podobě symbolizuje lingam též kosmický sloup, tj. axis mundi, čili duchovní osu světa, která prochází všemi úrovněmi reality. V mytologii ji představuje též hora Méru.
Je-li emblém lingam zaoblen i vespodu, takže dostane zhruba tvar vejce, představuje prapůvodní mytické jsoucno, které je známé pod jménem Hiranjagarbha. V chrámech zasvěcených Šivovi je lingam často středem uctívání a jeho nejčastější podobaje ve spojení se stylizovanou reprezentací jóni, jeho ženského protějšku. Tento emblém lingam/jóni jako kultovního objektu má tvar zaobleného sloupu, zasazeného do plochého kruhového kamene se žlábkem na obvodu a s odtokem k odvádění obětin a jiných tekutin při obřadném omývání emblému.
Jako dvojitý symbol reprezentuje emblém lingam-jóni polaritu, která je neodlučitelnou součástí manifestované (fenomenální) reality, ve svém spojení však poukazuje na prapůvodní jednotu protikladů či transcendentní jednotu božství a také na integrované transcendentno jako cíl duchovní cesty jednotlivce.
Literatura:
Bhattacharya, R. (1972), „Different Types of Sivalinga“, Journal of the Oriental Institute, Baroda.