madhjamaka (Buddh)
madhjamaka [madhyamaka] – „škola středu“, mádhjamikové [mādhyamika], zastánci středu. Jejich prvním velkým Mistrem byl Nágárdžuna1, který žil asi ve 2. století n. l. Počátky madhjamacké dialektiky můžeme sledovat až do raného buddhismu, ale nikdo nedovedl tento názor do té důslednosti jako Nágárdžuna a jeho žáci. Tady na světě je vše podmíněno. Má-li vůbec něco existovat, musí to nejdříve vzniknout. Ale vzniknout to může jen v nějakém čase, to jest v minulosti, v přítomnosti nebo v budoucnosti; jiná možnost není, neboť mimo čas nelze. Ale to, co vzniklo v minulosti, nevzniká v přítomnosti, protože to tady už je, a ani v budoucnosti to nevznikne, protože to tu ještě není. A v přítomnosti nemůže nic vzniknout, neboť přítomnost je jen okamžikový přechod mezi minulostí a budoucností – je to časový bod nulový. Tento postoj dodává mádhjamikům nádech negativismu. A vskutku, sám Nágárdžuna formuloval čtyři dvojice dialektických opozit takto: ani zánik (san. niródha) – ani vznik (san. utpáda), ani konečno (san. uččháda) – ani nekonečno (san. šášvata), ani jedinost (san. ékártha) – ani mnohost (san. nánártha), ani příchod (san. ágama) – ani odchod (san. nirgama).