Šántidéva (Buddh)
Šántidéva [śāntideva] – králevic odněkud ze Suráštry (oblast kolem dnešního Surátu na sever od Bombaje a větší část poloostrova Káthijávár) a oddaný uctívač Maňdžušrího a Táry, opustil otcovské království a stal se mnichem. Považován za lenivého indolenta, překvapil všechny, když přednesl svou Bódhičarjávatáru, Vtělení v chod k procitnutí, jednu z nejkrásnějších poém, jež inspiroval buddhismus. Učil na univerzitě v Nálandě v první polovině 8. století. Jeho Šikšásamuččaja, Soubor naučení, je velmi významný buddhistický spis cenný nejen akurátností výkladu, nýbrž i mnohými citacemi ze spisů jinak neznámých a ztracených, pocházejících z doby před druhou polovinou 7. století. Neprávem mu je připisován Soubor súter, Sútrasamuččaja. Šántidéva tíhl ke škole madhjamaka a její odnoži prásangika.