Vrdždži (Buddh)
Vrdždži [vṛjji], pál. Vadždži [vajji] – republikánská konfederace několika kmenů, z nichž nejvýznamnější úlohu v dějinách Buddhovy doby hráli Vrdždžiové, Liččhaviové, Vidéhové a Džňátrkové (pál. Ňáija); tyto kmeny nezachovávaly endogamii, a tak docházelo k míšení. Hlavním městem konfederace bylo Vaišálí (pál. Vésáli; dnešní Bésárh na levém břehu Gandaku na sever od Hádžípuru), středisko Vrdždžiů a Liččhaviů. Vidéhové měli hlavní město Mithilu (pál. Mijulu) či Džanakapuru (dnešní Džanakpur v okrese Darbhanga) a Džňátrkové, z nichž vyšel zakladatel džinismu Mahávíra Džina, sídlili ve městě Kundapuře (dnešní Basukund) nedaleko Vaišálí. K této konfederaci patřili také Ugrové (pál. Ugga), Bhógové, Ikšvákuovci (pál. Okkáka) aj. Později se do popředí prodrali Liččhaviové, kmen asi sinotibetský, a svůj význam si podrželi i v dalších staletích. Okolní státy s nimi pěstovaly přátelské styky; např. magadhský král Bimbisára měl za manželku liččhavskou princeznu, jedna z chotí Čandragupty I. z dynastie Guptovců (vládl v létech 320–335 n. l.) byla též z královského rodu liččhavského a s královským rodem népálským byli Liččhaviové spřízněni až do 7. století.