drštadharmasukhavihára (Buddh)
drštadharmasukhavihára [dṛṣṭadharmasukhavihāra], pál. ditthadhammasukhavihára [diṭṭhadhammasukhavihāra] – blažené prodlévání mezi zřejmými krásami tohoto světa; k tomuto stavu vedou duchovní cvičení a meditace (san. dhjána, pál. džhána); tím se mnichovi dostává jakési ochutnávky stavu konečného vyvanutí (san. nirvána, pál. nibbána), dostává se mu hlubokého uvědomění (san. džňánadaršana, pál. ňánadassana), díky němuž ustává veškerá intelektuální činnost, dostává se mu bedlivého sebeupamatování (san. smrtisampradžanja, pál. satisampadžaňňa), pronikavé moudrosti (san. pradžňáprabhéda, pál. paňňáppabhéda), což je provázeno odstraněním všech poskvrnění (san. ásravakšaja, pál. ásavakkhaja), totiž smyslovosti či spíše smyslnosti (káma), světského bytí (bhava), bludného názoru (san. dršti, pál. ditthi) a nevědomosti (san. avidjá, pál. avidždžá). Toto vše ve svém souhrnu znamená dokonalé zničení všech vášní. Znamená to dosažení stavu dokonalého světce, arhanta (pál. arahant).