Sén, Kéšabčandra (Hind)
Sén, Kéšabčandra [keśabcandra sen] (1838–1884) – neohinduistický reformátor, který byl činný nejprve v Bráhmasamádži, v němž svou radikálností způsobil r. 1865 rozštěpení, nežli se vydal vlastní cestou. Svou tzv. pokrokovou větev pak vedl v duchu univerzalismu k liberálním reformám, a jeho veřejná činnost a agitace přispěla r. 1872 k uzákonění několika reforem, mezi nimi zavedení občanských sňatků pro hinduisty, což umožnilo znovuprovdávání vdov i mezikastovní sňatky, obojí dříve hinduistům, odkázaným na služby bráhmanských kněží, nedostupné. Časem však Sen vrostl do úlohy proroka a počal oceňovat i některé tradiční náboženské formy, přičemž se jeho dosavadní univerzalismus projevil mnohostranným eklekticismem. Když se valná část členů Bráhmasamádže od něj distancovala, založil si po r. 1878 nové vlastní hnutí (Navavidhán), organizované jako církev po římsko-katolickém vzoru, avšak s rysy hinduismu, buddhismu, křesťanství i islámu v nauce a rituálu.