al-Kindí, Abú Júsuf Ja‘kúb Ibn Ishák (JKI-I)
al-Kindí, Abú Júsuf Ja‘kúb Ibn Ishák (800-870) Arab. filosof. Pokusil se přizpůsobit řec. myšlenkovou tradici islám. učení. Podílel se na překládání fil. a věd. děl do arabštiny. Poznal tak Ptolemaiovu Geografii a Aristotelovu Pseudoteologii a Metafyziku. Věnoval se také astronomii a alchymii. Sepsal několik fil. pojednání, která se v lat. překladech šířila na kř. středověkém Západě často v domnění, že se jedná o díla Aristotelova (např. kosmografický spis Liber de causis (Kniha příčin). Prosazoval názor, že zjevení a věd. bádání mohou být ve shodě. Rozlišoval mezi lidským věděním, vycházejícím z rozumu, a božskou vědou, přenášenou proroky; jedná se o dva druhy harmonizovatelného vědění. Smířil islám. dogma o stvoření světa z ničeho a novoplatonskou emanační teorii tak, že z ní převzal jen to, co nebylo v rozporu s muslim. učením. Tato metoda propojování řec. fil. tradice s islámem se stala principem, z něhož vzešla arab. filosofie.