Neužil František
Neužil František
v Jezerech (dnes Pozořice, okr. Vyškov)
v Brně
Básník a spisovatel římskokatolické orientace. Narodil se v rodině textilního dělníka, po absolvování učitelského ústavu v Brně (1926) učil v Šumvaldě, Novém Jičíně, Olomouci, Středoklukách, Ústí nad Labem a Želči u Prostějova. V letech 1937–39 působil jako redaktor deníku České slovo, po druhé světové válce až do odchodu do penze v roce 1967 vedl okresní archiv ve Vyškově. Literárně debutoval koncem dvacátých let jako básník postpoetistické a meditativní křesťanské lyriky (Před nedělí, Zjevení lásky, Světlo z Galileje). Ve třicátých letech přešel k venkovské a historické próze. Psal o osudech zemědělců a dělníků, typicky na pozadí moravské vesnice (Země v průvanu 1936). Po roce 1950 vytvořil sérii historických románů (Prsten, 1959; Královna Eliška Rejčka, 1968; Trýzeň slávy, 1972; Ohnivá jeseň, 1973; Zlomená pečeť, 1976).