Zobrazení zdroje stránky otroctví (JKI-I)

<span id="entry">otroctví</span> (arab. ubúdíja) O. bylo běžné v době vzniku islámu i téměř celého středověku. [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]] o. reformoval podle principu, že každý otrok se stane svobodným člověkem, přijme-li islám. V souladu s tímto principem se během působení [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] v [[Medína (JKI-I)|Medíně]] osvobodilo z o. mnoho osob. Prvním [[muezin (JKI-I)|muezinem]] ummy byl etiopský propuštěnec Bilál Ibn Rabah. [[šarí‘a (JKI-I)|Šarí‘a]] nařizuje, aby majitel jednal s otrokem humánně jako s lidskou bytostí a považuje za bohulibé (čin v kategorii mandúb, mustahabb), aby byli otroci propouštěni, pokud konvertují nebo jejich pán uzná, že se chovají pokorně, či má-li si otrokyně vzít za muže muslima. Jako zvlášť bohulibý čin se hodnotí, dá-li zbožný muslim otroku svobodu tím, že ho vykoupí. Hrubé zacházení s otroky podléhá v šarí‘e sankcím, šarí‘a však neposkytuje otrokům žádné práv. dovolání. Propouštění otroků a jejich následná kariéra byly v islám. dějinách běžným jevem. Mnoho vládců islám. dynastií pocházelo z matky-otrokyně nebo rodičů, kteří působili na sultánských dvorech jako otroci. Bývalé otročí voj. oddíly (kavkazští či slovanští [[mamlúk (JKI-I)|mamlúkové]] v Egyptě) v různých obdobích přebírali polit. moc nebo byli výrazným faktorem vnitřní politiky. O. byl jev v rámci [[právní věda (JKI-I)|právní vědy]] sporný. Podle některých interpretací nesměli být do o. nikdy vzati [[jinověrci (JKI-I)|jinověrci]] jako váleční zajatci, ale tato myšlenka byla polit. praxí překonána. Do 13. stol. islám. (často žid.) obchodníci nakupovali otroky v evrop. městech, také v Praze. Slovanští o. sehrávali význ. roli, Arabové je nazývali sakáliba (sg. saklabí, zřejmě arab. zkomolenina řec.-byzantského označení pro Slovany – sklabénoi, odtud angl. slave, fr. esclave apod.). Zvláštní kategorií otroka byl eunuch či kleštěnec. Eunuši se stali výraznou společ. vrstvou při sultánském dvoře a v [[harém (JKI-I)|harémech]] a nejednou výrazně zasáhli do vnitřní politiky říše. V moderní době bylo o. ve většině islám. zemí zakázáno, poprvé za [[kemalistické reformy (JKI-I)|kemalistických reforem]], jinde za koloniální správy, zbytek byl zrušen revolučními nár. režimy po 2. svět. válce. V Saúdské Arábii, jejíž práv. systém je dodnes téměř naprosto založen na šar‘íe, bylo o. zrušeno až [[fatwá, fetva (JKI-I)|fatwou]] Nejvyšší rady muftíjů v [[Medína (JKI-I)|Medíně]] za vlády krále Fajsala (1964-1975), který všechny otroky nechal propustit a zakázal jejich další nákup.

''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]