álvár (Hind)
álvár [āḻvār] (v tamilštině: „ztracen v Bohu“) – označení pro tamilské básníky a světce bhaktické tradice, kteří oslavují boha Višnua v různých podobách. Hnutí, jehož byli vůdci, kvetlo hlavně od 7. do 10. st. Předmětem chvály v jejich hymnech jsou nejčastěji Nárájana, Ráma a Kršna a jeho milostné hry s pastýřkami (gópí). Mnozí álvárové byli také zpěváky a hudebníky a považovali své produkce za službu boží, která činila kněžskou funkci bráhmanů jako monopolních prostředníků mezi Bohem a vyznavačem zcela zbytečnou. Odmítali též kastovní systém jako celek. V desátém století byla kodifikována sbírka básní dvanácti nejpřednějších z nich.
Literatura:
Hooper, J. S. M. (1929), Hymns of the Alvars, Calcutta: Association Press.
Varadachari, K. C. (1970), Alvars of South India, Bombay: Bharatiya Vidya Bhavan.