Čapek Jan Blahoslav
Čapek Jan Blahoslav
v Třebechovicích pod Orebem (okr. Hradec Králové)
v Praze
Literární historik, člen Českobratrské církve evangelické. Syn reformovaného / českobratrského evangelického faráře Josefa Čapka (1865–1962), mladší bratr faráře Vladimíra Čapka (1902–1981), starší bratr filosofa Miliče Čapka (1909–1997). Po maturitě na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou studoval bohemistiku a anglistiku na Filosofické fakultě Karlovy univerzity (PhDr. 1927). Pracoval jako knihovník (1928–29), redaktor časopisu Kostnické jiskry (1930–36), tajemník vysokoškolských extenzí (1936–39, 1945), úředník ministerstva zahraničí (1938–39) a člen lexikografické a bibliografické komise ČAVU (1939–45). Již v roce 1934 se přitom habilitoval z dějin české literatury na Filosofické fakultě UK, literární historii přednášel také na Husově fakultě, Vysoké škole obchodní ČVUT a na konservatoři. V roce 1945 byl jmenován řádným profesorem Filosofické fakulty UK (přednášel i na nově zřízené Pedagogické fakultě), roku 1959 však musel přejít do Památníku národního písemnictví a později do Ústavu pro dějiny UK. Na filosofickou fakultu se mohl vrátit v roce 1968, ale již 1971 byl penzionován. Čapkovým nejrozsáhlejším dílem je habilitační spis Československá literatura toleranční (2 sv., 1933), shrnující a analyzující tištěnou i rukopisnou produkci českých a slovenských evangelíků v 18. a 19. století v širokém sociokulturním kontextu; analýza si více všímá ideové než estetické stránky. V brožuře Z kulturních dějin českých 17. a 18. století (1940) odmítl pokusy o „rehabilitaci“ baroka. Z obdobných pozic analyzoval i novější literaturu (Duch české literatury předbřeznové a předmájové, 1938; Záření ducha a slova, 1948) nebo dílo J. A. Komenského. Po roce 1948 mohl publikovat jen omezeně, ojediněle i v samizdatu. Vedle literárněhistorické práce psal básně a historickou prózu z pobělohorského období českých dějin (Za jazyk přibytý, 1970). Literárně činná byla i Čapkova první manželka Vlasta (1907–1980, pseud. Vlasta Horská), druhá manželka Dagmar (1925–2016) byla komenioložkou.
Literatura:
Dagmar Čapková: Jan Blahoslav Čapek. K 10. výročí úmrtí literárního historika, prozaika, filozofa, básníka a komeniologa J. B. Čapka. Městsdký úřad, Brandýs nad Orlicí 1992; Jan Štěpán (ed.): Jan Blahoslav Čapek. Jubilejní sborník 1903–2003. L. Marek, Brno 2004.