čas (Hind)
čas (kála [kāla]) – relativní veličina měření procesů, která je dodnes přes mnohé teorie ve své podstatě záhadou. Ve védách vystupuje jako prvotní princip manifestace a je též v hymnech oslovován jako pramen a vládce všech věcí; později v puránách i ve filozofickém hinduistickém myšlení je chápán již jako relativní dynamická složka manifestované reality, kterou různé kategorie bytostí zažívají v různém rytmu či rychlostním sledu, zatímco absolutní entity, jako Bůh ve smyslu nejvyššího Pána, nebo poslední skutečnost či transcendentní zdroj manifestace (brahma), jsou nazírány jako nadčasové, mimo čas.
Literatura:
Coomaraswamy, Ananda K. (1947), Time and Eternity, Ascona (Switzerland): Artibus Asiae.