Ňingma (Tibet)
Ňingma (rnying ma) – doslova „Stará škola“, linie tibetského buddhismu spojovaná s misionářským působením indických Mistrů Šántarakšity, Vimalamitry a Pämadžungnäa za časů krále Thisongdecäna v 8. století. Pämadžungnäem hlásaný buddhismus měl podobu dordžethegpy, nejpozdnější vývojové fáze Buddhovy nauky mimo území Indie. Období šíření linie Ňingmy se také nazývá ngadar, „doba raného hlásání“. Mniši ňingmapovci nemají povinný celibát, navenek se od mnichů jiných škol odlišují červenou barvou obřadního roucha (odtud jejich lidový název „Červené čepice“ Žamar).
V posledních dvou třech stoletích školu Ňingmu proslavili náboženští myslitelé, velcí učenci, kompilátoři encyklopedických děl, jakými byli Džigmelingpa (’jigs med gling pa, 1729–1798), Kongtul Lodöthajä (kong sprul blo gros mtha’ yas, 1813–1899), Džamjang (’jam yang) Khjenceiwangpo (mkhyen brtse’i dbang po, 1820–1892), Miphamgjamccho (mi pham rgya mtsho, 1846–1912) a další.
Viz též: náboženské školy a sekty