Škvorecký Josef
Škvorecký Josef
v Náchodě
v Torontu (Kanada)
Spisovatel a exilový nakladatel, člen římskokatolické církve. Manžel zpěvačky a prozaičky Zdeny Salivarové (*1933). Vystudoval reálné gymnázium v rodišti (maturita 1943), pak byl totálně nasazen. Po krátkém studiu medicíny na Univerzitě Karlově přešel na anglistiku a filosofii (1946–49), doktorát získal roku 1951 (PhDr.). Učil na školách v Broumově, Polici nad Metují a Hořicích, poté působil jako redaktor angloamerické redakce Státní nakladatelství krásné literatury a umění (SNKLU, později Odeon) a v letech 1956–58 jako zástupce šéfredaktora edice Světová literatura. Po zveřejnění svého debutového románu Zbabělci (1958) byl z redakce nucen odejít. Od roku 1964 byl ve svobodném povolání. Po srpnu 1968 odešel s manželkou do exilu, od roku 1969 působil na Torontské univerzitě, kde do roku 1990 vyučoval literaturu, film a tvůrčí psaní. Manželé Škvorečtí současně v roce 1971 založili nakladatelství Sixty-Eight Publishers, vydávající exilové a v Československu zakázané autory – vůbec nejvýznamnější české exilové nakladatelství. V roce 1978 mu bylo odňato československé občanství, v roce 1990 byl vyznamenán Řádem Bílého lva. Ve své próze tematizoval osudy středoevropského intelektuála v dějinných zvratech 20. století, často prostřednictvím postavy Dannyho Smiřického (Zbabělci, Tankový prapor, Prima sezona, Mirákl, Příběh inženýra lidských duší, Obyčejné životy aj.). Další linku tvorby tvoří detektivní cyklus s poručíkem Borůvkou (Smutek poručíka Borůvky, Konec poručíka Borůvky, Návrat poručíka Borůvky), kulturní esejistika a kritika totalitních ideologií. Významná je i jeho překladatelská činnost (Chandler, Faulkner, Hemingway, James, Bradbury ad.), rozhlasová a divadelní spolupráce, filmové a televizní adaptace. Od devadesátých let působí v Praze Společnost Josefa Škvoreckého a Literární akademie, která je nyní součástí Vysoké školy kreativní komunikace v Praze; dnes již zaniklými projekty jsou Gymnázium Josefa Škvoreckého a Cena Josefa Škvoreckého.