Šrámek Jan
Šrámek Jan
v Grygově (okr. Olomouc)
v Praze
Římskokatolický kněz a politik. Po studiích na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži (1880–88) a bohosloví v Olomouci (1888–92) byl vysvěcen na kněze v prosinci 1892 a zahájil službu jako kaplan v Novém Jičíně (1893–01) a posléze v Životicích a Všechovicích. Ve svém regionu se již od roku 1895 aktivně věnoval zakládání katolických dělnických a ženských spolků, což vyústilo v roce 1899 v založení Moravsko‑slezské křesťansko‑sociální strany. V roce 1905 na brněnském biskupském učilišti habilitoval z křesťanské sociologie, roku 1911 byl jmenován profesorem, přednášel však jen do roku 1914. V letech 1907–11 byl poslancem říšské rady, od 1906 moravského zemského sněmu. Po vzniku Československé republiky významně přispěl k sjednocení českých a moravských římskokatolických politických stran a stal se předsedou takto vzniké Československé strany lidové (1919–38, 1945–48). V první republice zastával řadu vládních funkcí: byl ministrem železnic (1921–22), zdravotnictví (1922–25), pošt a telegrafů (1925–26), sociální péče (1926–29), později řídil unifikaci zákonů (1929–38) a krátce působil jako náměstek předsedy vlády. Po mnichovské krizi odešel do emigrace, nejprve do Francie, kde působil jako místopředseda Československého národního výboru, a následně do Londýna, kde od roku 1940 do roku 1945 vedl exilovou vládu Československa. Po osvobození se stal náměstkem předsedů poválečných vlád (1945–48). Po komunistickém převratu se pokusil o útěk do exilu, byl však zadržen a do smrti internován.
Literatura:
Miloš Trapl: Monsignore Jan Šrámek. Danal, Olomouc 1995; Pavel Marek a kol.: Jan Šrámek: kněz, státník, politik. Moneta, Olomouc 2004; Zdeněk R. Nešpor a kol.: Slovník českých sociologů. Academia, Praha 2013, s. 393–394; Virginie Marie Turzová: Kartouzský vězeň Mons. Jan Šrámek – kněz a politik. Svitavy 2006.