Beneš Josef Daniel
Beneš Josef Daniel
v Praze
Farář Českobratrské církve evangelické a švýcarské reformované církve, spirovatel. Syn faráře Josefa Beneše (1907–1978), studoval na gymnáziu v Nymburce (maturita 1958) a Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (absolv. 1964). Krátce působil jako vikář ČCE v Podbořanech (1966–67), pak postgraduálně studoval v Curychu a v Ženevě (1967–69), vrátil se sice na vikářské místo, ale po měsíci emigroval zpět do Švýcarska. Jako farář sloužil v Ženevě, v nedalekém Arzier-Le Muidz současně v letech 1977–94 vedl středisko mládeže. V letech 1985–86 hostoval jako duchovní v presbyteriánské církvi ve Spojených státech. Po penzionování v roce 2006 se vrátil do České republiky (příležitostně zde působil jako kazatel již od počátku devadesátých let), v letech 2006–11 sloužil jako farář v Praze-U Salvátora. Již ve Švýcarsku vydal sbírku povídek Braises d’espérance (1989, česky jako Vánoční povídky, 1993), později další povídky, novely a romány reflektující osudy člověka ve 20. století (Dospívání, 1993; Útěky, 1993; Návraty, 1993; Kdo jsi, člověče?, 2002). To je i téma autobiografičtěji laděných esejů Až za mnou přijdeš (2003).