Berger Józef
Berger Józef
v Orlové (okr. Karviná)
v Bratislavě
Superintendent Augsburské církve evangelické / Slezské církve evangelické a. v., malíř. Pocházel z rolnické evangelické rodiny. Po maturitě na gymnáziu v rodišti (1920) vystudoval evangelickou teologickou fakultu ve Varšavě (absolv. 1924, během studií stáže ve Vídni a Štrasburku), doktorát získal tamtéž (ThDr. 1949). Po návratu do Československa se usadil v Českém Těšíně, kde organizoval evangelický náboženský život – vyvedl těšínské Poláky ze svazku Německé evangelické církve a stal se prvním pastorem polskojazyčného sboru Augsburské církve evangelické (dnešní Slezská církev evangelická a. v.) v Českém Těšíně (1926–39). Zároveň byl od roku 1922 předsedou polské Lidové strany v Československu. Po předání československé části Těšínska Polsku (1938) byl jedním ze čtyř kooptovaných poslanců polského Sejmu za tuto oblast, zároveň obdržel Řád znovuzrozeného Polska. Po obsazení Těšínska nacistickým Německem byl zatčen a vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Dachau (1939–42), do konce války konfinován na nucených pracích v Heidenbrecku. V roce 1945 se vrátil jako polský evangelický farář do Českého Těšína, měl velký podíl na znovuustavení samostatné polskojazyčné evangelické církve proti hegemonickým tendencím ze strany ČCE (k legalizaci církve nicméně došlo teprve v roce 1948, Berger přitom byl ustanoven nejvyšším církevním představitelem – seniorem). V roce 1950 byl zvolen superintendentem (= hlavou) definitivně obnovené Slezské církve evangelické, úřad však vykonával jen dva roky. Na nátlak státních orgánů v roce 1952 rezignoval a byl jmenován profesorem Evangelické teologické fakulty v Bratislavě, kde působil do smrti; v letech 1958–60 byl děkanem fakulty. V období po druhé světové válce se věnoval rovněž malbě (expresionistické výjevy z koncentračních táborů, krajiny z oblasti Těšínska aj.), měl několik samostatných výstav a v roce 1961 se dokonce stal členem Svazu slovenských výtvarných umělců.