Boháč Antonín
Boháč Antonín
v Lišicích (okr. Kutná Hora)
v Praze
Sociolog a demograf, představitel Českobratrské církve evangelické. Pocházel z evangelické rodiny, po maturitě na kolínském gymnáziu studoval slovanskou a románskou filologii na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (absolv. 1905, PhDr. 1910). V letech 1905–10 učil jazyky na reálném gymnáziu v Uherském Brodě, 1911–12 a 1914–15 v Plzni a 1915–19 v Praze. V tomto období publikoval filologické studie, v letech 1912–14 stážoval na univerzitách v Berlíně, Mnichově, Paříži a Vídni, stále více se přitom přikláněl k sociálněvědnímu přístupu k národnostní a populační problematice. V roce 1919 se stal členem československé delegace na mírové konferenci ve Versailles a po návratu byl jmenován vedoucím odboru statistiky obyvatelstva nově založeného Státního úřadu statistického. Byl hlavním organizátorem sčítání lidu v letech 1921 a 1930, roku 1934 byl jmenován místopředsedou statistického úřadu a po smrti Jana Auerhana stanul v jeho čele jako úřadující místopředseda (1939–41), pak byl nuceně penzionován. V roce 1929 se na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity habilitoval z demografie (1934 byla jeho docentura rozšířena i na ČVUT), ale roku 1936 kvůli osobním sporům přenesl své přednášky na Filosofickou fakultu. Zároveň byl výrazně činný v ČCE, od roku 1918 byl členem jejího Synodního výboru (roku 1921 přeměněného na Synodní radu), od roku 1939 do své smrti byl synodním kurátorem (= nejvyšším laickým představitelem; v období 1944–45 byl nacistickými úřady suspendován). V letech 1944–45 byl konfinován v rodné obci, po válce byl vyznamenán za odbojovou činnost. Jeho místo ve statistickém úřadě nicméně obsadili jiní, proto se po osvobození mohl věnovat pouze přednášení na Filosofické fakultě (zákaz přednášek jej dostihl krátce před smrtí) a církevní práci (mj. zdůvodňoval pokus ČCE o anexi někdejší Augsburské církve evangelické ve východním Slezsku, dnešní Slezské církve evangelické a. v.). Boháč se odborně prosadil především jako sociolog a demograf, člen pražské sociologické školy, vedle řady odborných studií napsal z těchto pozic knihy Hlavní město Praha (1923) a Zdání a skutečnost ve statistice (1935), významná je rovněž jeho syntéza populačního vývoje Československa (v Československé vlastivědě, 1936). Jako statistik a demograf byl činný rovněž na mezinárodní úrovni. Příležitostně publikoval i v evangelickém tisku, 1917–19 byl redaktorem obnovené revue Kalich.
Literatura:
Alena Šubrtová: „Antonín Boháč – statistik a demograf.“ Sborník Národního muzea v Praze, řada A, 32, 1977, 1–3, s. 1–196; Alena Šubrtová: „Antonín Boháč, 130. výročí narození.“ Demografie 54, 2012, 2, s. 175–180.