Chudoba Bohdan
Chudoba Bohdan
v Brně
v Madridu (Španělsko)
Historik, člen římskokatolické církve. Syn anglisty a literárního historika Františka Chudoby (1878–1941). Po maturitě na Prvním českém gymnáziu v Brně (1928) studoval historii a filosofii na univerzitách v Brně, Oxfordu, Madridu, Římě a Vídni. V roce 1933 získal doktorát na Universidad de Alcalá v Madridu. Působil jako středoškolský profesor v Tišnově a Brně (1937–42), poté jako archivář v Českém zemském archivu v Praze (1942–45). Po válce pracoval na ministerstvu informací a byl redaktorem časopisu Obzory. V letech 1946–48 byl poslancem Národního shromáždění za Československou stranu lidovou (dnes KDU–ČSL) a předsedou její mládežnické organizace. Patřil k radikálnímu křídlu strany, které odmítalo kompromisy s komunisty. Po únorovém převratu v roce 1948 emigroval do Francie, později do USA, kde od roku 1949 působil jako profesor historie a politologie na Iona College v New Rochelle. Od šedesátých let žil střídavě v USA a Španělsku, kde se nakonec trvale usadil. Jeho historické práce se zaměřovaly na duchovní dějiny raného novověku, zejména na vliv španělské politiky v českých zemích: Počátky barokní myšlenky (1934), Španělé na Bílé hoře (1945), Jindy a nyní (1946), Úvod do studia filosofie (1948), Spain and the Empire 1519–1643 (1952), Of Time, Light and Hell (1974) a The Meaning of Civilization (1951). Posthumně byly vydány jeho eseje Vím, v koho jsem uvěřil (2009) a Člověk nad dějinami (2018).