Cibulka Josef
Cibulka Josef
v Ústí nad Orlicí
v Praze
Římskokatolický kněz, historik umění a archeolog. Studoval na gymnáziích v Lanškrouně a Litomyšli, poté teologii a filosofii na Papežské Urbanově koleji v Římě (1905–10), kde byl roku 1909 vysvěcen na kněze a získal doktorát teologie. Po návratu do Čech působil na biskupském teologickém učilišti v Hradci Králové, později jako sekretář biskupa Josefa Doubravy. V letech 1916–17 studoval ve Vídni dějiny umění u Josefa Strzygowského a Maxe Dvořáka. V roce 1919 byl jměnován profesorem na teologické fakultě v Bratislavě, která však nebyla zřízena, od 1922 působil na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, od roku 1926 jako řádný profesor. Současně přednášel na filosofické fakultě a české technice. Po uzavření českých vysokých škol byl 1939–45 ředitelem Státní sbírky starého umění (dnes součást Národní galerie). Po roce 1950 působil na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Mezi jeho významná díla patří Václavova rotunda svatého Víta (1933), Český řád korunovační a jeho původ (1934), Albrecht Dürer (1941), Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě (1958), Korunovační klenoty (1969).
Literatura:
Markéta Jarošová (ed.): Professori Josef Cibulka ad honorem. Togga, Praha 2009.