Drápal Dan

Drápal Dan


v Brně

Evangelikální kazatel, vikář Českobratrské církve evangelické a představitel Církve Křesťanská společenství. Vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (absolv. 1972), avšak po absolutoriu nezískal souhlas k duchovenské činnosti. Teprve v roce 1977 se stal vikářem sboru ČCE v Praze-Holešovicích (tzv. Maniny). Jako vikář prožil evangelikální obrácení a aktivizoval sborový život, současně se zejména od druhé poloviny osmdesátých let dostával do stále výraznějších konfliktů s mateřskou církví – kvůli evangelikální teologii, bohoslužebné praxi i „přetahování“ zejména mladých věřících z jiných sborů, na přelomu osmdesátých a devadesátých let rovněž kvůli pořádání velkých naddenominačních misijních shromáždění. V květnu 1990 i se svým sborem vystoupil z ČCE – v pracovněprávním vztahu vůči ČCE zůstal nicméně až do června – a vytvořil Křesťanskou společnost Maniny, později Křesťanské společenství Prahy, které se stalo základem dnešní Církve Křesťanská společenství, takto státem registrované v roce 2002. Do roku 2004 byl Drápal seniorem (= nejvyšším představitelem) Církve Křesťanská společenství, pak se stáhl do soukromí mimo dění v Křesťanských společenstvích. Začal se věnovat překladu bible v rámci Českého studijního překladu (publikován 2009; již dříve se podílel na překladu Spisy apoštolských otců, 1985) a náboženské publicistice, několikrát neúspěšně kandidoval do parlamentu. Drápal do českého prostředí masivně uvedl moderní evangelikalismus a (neo)charismatické křesťanství, zejména Dereka Prince – třebaže nikoli jako jediný; od některých evangelikálních důrazů později ustoupil. V tomto duchu se nesla jeho publikační činnost v devadesátých letech i později (Uzdravování, 1993; Křest – jablko sváru?, 1994; Hledání a jistota, 1997; Příručka pro četbu Písma, 2000; Manželství a mnoho otázek kolem něj, 2000; Apoštolská služba, 2004; Jak je to se křtem v Duchu, 2006; Hledání a jistota, 2006; Problémy sytých, 2008; Úvahy nad žalmy, 2008; Jak připravovat kázání, 2011; Večeře Páně, 2012; Vztahy, sex, rodina, 2013; Inspirovanost Písma, 2013, s J. Hedánkem; Spor o Joba, 2015; Biblické studie, 2015–17), po roce 2004 stále častěji doplňovaná také překlady i „klasičtějších“ evangelikálních autorů. Zároveň shromáždil materiál k dějinám této evangelikální vlny (Budování sboru, 1999; Historie Křesťanského společenství Praha, 2008–11).

Zdeněk R. Nešpor