Eltschkner Antonín
Eltschkner Antonín
v Poličce (okr. Svitavy)
v Brně
Římskokatolický biskup. Vysvěcen na kněze byl roku 1903. V roce 1931 krátce zastával funkci generálního vikáře pražské arcidiecéze, od roku 1933 byl titulárním biskupem zefirským a světícím biskupem pražským. V roce 1940 jej Svatý stolec jmenoval českobudějovickým biskupem bez konzultace s německými okupačními úřady, což vyvolalo diplomatický spor. Jmenování bylo kvůli tlaku Německa pozdrženo a po válce se již neuskutečnilo. Eltschkner toto opomenutí nesl těžce a měl údajně napjaté vztahy s arcibiskupem Josefem Beranem. Protože složil loajalitní slib komunistickému režimu a během padesátých let a šedesátých let byl jedním z mála veřejně působících biskupů v Československu. Podílel se ale i na tvorbě podzemní církve, spolupracoval s Cyrilometodějskou teologickou fakultou v Litoměřicích a roku 1949 tajně vysvětil Kajetána Matouška na pomocného biskupa. Na konci života žil v Mikulově a Brně, pohřben byl na pražském břevnovském hřbitově. Byl také významným katolickým esperantistou: předsedou Ligy katolických esperantistů v Československu a členem katolické esperantské sekce už od roku 1925.