Ganéša (Hind)
Ganéša [gaṇeśa] – bůh se sloní hlavou a se značně vyvinutým břichem, který je vůdcem Šivova průvodu podřízených božstev. Je uctíván jako bůh moudrosti, pán počátků a odstraňovatel překážek. Jeho jízdním zvířetem je myš nebo krysa (ákhu) a jeho slabostí je záliba ve sladkostech. Podle snad nejrozšířenější verze o jeho zrození je synem Párvatí, která se cítila osamělou, když byl její manžel příliš dlouho vzdálen jako toulavý asketa, a proto si jej vytvořila z kousků své vlastní odloupané pleti. Když se Šiva vrátil, bránil mu syn Párvatí, který Šivu neznal, v přístupu, neboť Párvatí byla právě ve své koupeli. Rozhněvaný Šiva mu srazil hlavu, když však se dověděl o stavu věcí, poslal služebníka, aby mu přinesl hlavu toho, koho prvně potká, a neváhal k znovuoživení syna Párvatí použít donesené sloní hlavy. Přijal jej pak za svého a podřídil mu svou družinu.
Tento bůh je zjevně mimovédského původu a vynořil se během přerodu bráhmanismu v hinduismus z domácích předárijských proudů lidového uctívání slona; kořeny uctívání jsou rozeznatelné již v harappské civilizaci. Také v buddhismu se slonu dostalo jistého symbolického významu. Ganéšův vzestup nastal s rozvojem puránové mytologie a časem se stal a dodnes je v hinduismu jedním z nejoblíbenějších bohů. Má také vlastní vyznavače (gánapatjové), kteří jej pokládají za pravý symbol neprojeveného zdroje skutečnosti, z nějž se vynořila celá vesmírná soustava světů, kterou symbolicky zobrazuje v jeho ikonografii mísa sladkostí kulatého tvaru (módaka). Dokonce byl pro něj vytvořen i podivuhodný mýtus o stvoření: Když se jednou Ganéša přejedl svých sladkých koulí a vydal se na své kryse na projížďku, tu se krysa ulekla, když spatřila hada, a povyskočila. Ganéša spadl na zem, jeho břicho se roztrhlo a sladké koule se rozkutálely. Ganéša je posbíral, nacpal je zpět do svého břicha, hada chytil a opásal se jím, aby mu břicho drželo pohromadě. V tomto humorně působícím mýtu představuje Ganéša nebo jeho břicho transcendentní božský zdroj reality, had (který je tu zjevnou narážkou na Višnuova hada Anantu) nekonečný cyklický sled času, roztroušení kulatých sladkostí z roztrženého břicha představuje zřejmě emanaci světových systémů z božského zdroje a posbírání sladkostí a jejich návrat do břicha zpětné vstřebání kosmu do božské podstaty na konci světového cyklu. Dokonce i imitace Bhagavadgíty byla na jeho počest složena pod názvem Ganéšagítá. Kromě ikon s malým Ganéšou v kruhu Šivovy rodiny bývá zobrazován obvykle sám, nanejvýš se svou myší (krysou), a pokládán za svobodného. Avšak v některých částech Indie je obdařen dvěma až pěti manželkami. Má též svou ezoterní tradici a hraje podstatnou úlohu také ve zvláštní tantrické stezce k osvobození.
Literatura:
Brown, Robert L. (1991), Ganesh: Studies of an Asian God, Albany: State University of New York Press.