Glos Pavel
Glos Pavel
v Nové Pace (okr. Jičín)
v Turnově (okr. Semily)
Kazatel Jednoty bratrské. Vyučil se truhlářem v obci Lobeč, ale pod vlivem mladoboleslavského faráře Václava Vančury se rozhodl věnovat duchovní službě. V letech 1923–27 vystudoval (státem neuznaný) metodistický biblický seminář v Praze a v letech 1927–29 Biblickou a misijní školu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov, Německo). Po návratu byl pomocným kazatelem ve sboru v Železném Brodě a v letech 1930–75 farářem v Turnově. V letech 1942–46 působil jako předseda Ústřední rady církve. Během druhé světové války se účastnil odboje, byl několikrát zatčen a vyslýchán gestapem. Po válce v důsledku výslechů oslepl na pravé oko. Je nositelem Československého válečného kříže a Československé vojenské medaile za zásluhy. Uplatnil se rovněž jako spisovatel, je autorem románů Doma a na Pustinách (1929), Marie Škopánová (1945, věnováno autorově matce), Na horách (1945), kroniky o odboji Na bratrské faře: 1938–1945 (1946) či o Ochranově Město na hoře ležící (1947).
Literatura:
Jaroslav Zuzánek – Otakar Glos: „Ti, kteří tvořili významný okruh českého protinacistického odboje. Turnovský farář Pavel Glos a Jednota bratrská bojující.“ Od Ještěda k Troskám 12, 2005, 28, s. 5–9.