Hájek Viktor

Hájek Viktor


v Hustopečích (okr. Břeclav)
v Praze

Farář a synodní senior Českobratrské církve evangelické. Syn faráře Josefa L. Hájka, po maturitě na brněnském gymnáziu krátce studoval historii a filosofii na Filosofické fakultě UK, pak přešel na Husovu čs. evangelickou bohosloveckou fakultu (absolv. 1924), kde později získal i doktorát (ThDr. 1930). V letech 1924–25 stážoval na Westminster College ve Skotsku, 1925–26 byl vikářem a 1926–29 farářem ČCE v Růžďce, 1929–50 v Brně. V letech 1940–47 byl seniorem Brněnského seniorátu, 1947–50 náměstkem synodního seniora a od roku 1950 do své smrti synodním seniorem ČCE. Jako nejvyšší církevní představitel byl pod silným tlakem komunistického režimu, jemuž ve většině případů musel ustupovat. Okrajově pracoval akademicky jako církevní historik (Heřman z Tardy, 1932; Kázeň v Jednotě bratrské, 1934), výrazněji zasáhl církevní život jako (spolu-)autor učebnic biblické dějepravy a katechismu. Jako duchovní krátce působil Hájkův syn Igor (*1930, vikář 1954–58) a v současnosti působí vnuk Ondřej Titěra (* 1964). Jeho synovcem byl pozdější synodní senior Miloslav Hájek (1923–1995).

Zdeněk R. Nešpor