Habáň Metoděj Petr
Habáň Metoděj Petr
v Huštěnovicích (okr. Uherské Hradiště)
v Brně
Římskokatolický kněz, filosof. Pocházel z rolnické rodiny, narozen jako Petr Habáň. Studoval na gymnáziu v Uherském Hradišti a na biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích (maturita 1918). Téhož roku vstoupil do dominikánského řádu v Olomouci a přijal řeholní jméno Metoděj. Teologii studoval na Papežské univerzitě sv. Tomáše Akvinského (Angelicum) v Římě, kde v roce 1927 získal doktorát z filosofie. Dále absolvoval roční studium psychologie na dominikánské univerzitě ve švýcarském Fribourgu. Od roku 1929 působil jako profesor na řádovém učilišti v Olomouci a v arcidiecézním semináři. Založil a vedl čtvrtletník Filosofická revue (1929–48), publikoval také v časopisech Na hlubinu, Výhledy a Akord. spolupracoval na překladu Summa theologica sv. Tomáše Akvinského (1937–40). V roce 1932 v Praze zorganizoval mezinárodní tomistický sjezd, v roce 1934 založil letní vzdělávací setkání Akademické týdny. V letech 1938–42 byl provinciálem české dominikánské provincie. Po únoru 1948 byl dvakrát vězněn komunistickým režimem (1948–49 a 1951–54) za údajnou protistátní činnost. Po propuštění pracoval v civilních zaměstnáních v Jihlavě a Děčíně. Od roku 1957 působil v duchovní správě při poutním kostele Panny Marie v Chlumu sv. Maří na Sokolovsku. V roce 1972 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Autor děl Náboženství a vědecké myšlení (1934), Po cestách mystiků (1935, spolupřekladatel), Psychologie (1936), Sexuální problém (1938), Přirozená etika (1944), posthumně v Římě vyšla Filosofická anthropologie (1981).