Hanuš Josef
Hanuš Josef
v Ohnišťanech (okr. Hradec Králové)
v Praze
Římskokatolický kněz, teolog. Studoval na gymnáziích v Novém Bydžově a Jičíně, poté absolvoval teologickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy Univerzity Karlovy v Praze (1898). Po kněžském svěcení působil jako kaplan a katecheta v různých pražských školách. V roce 1904 se stal adjunktem na teologické fakultě, kde přednášel fundamentální teologii. V roce 1906 získal teologický doktorát (ThDr.). V letech 1919–20 studoval na Katolickém institutu v Paříži, po návratu habilitoval prací Úvod do srovnávací vědy náboženské a stal se docentem religionistiky. Přednášel o náboženstvích Indie, Číny, Japonska a Egypta. Spolu s Otakarem Pertoldem (1884–1964) je považován za zakladatele české religionistiky, jeho přístup ovšem kombinoval teologické a komparativní metody. V roce 1921 byl jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta. Psal články a studie do časopisů Vychovatel, Jitro, Život, ČKD, Čech. Podával také zprávy o českých poměrech do francouzských časopisů.