Hartl Antonín
Hartl Antonín
v Kunkovicích u Sušice (okr. Klatovy)
v Praze
Překladatel, člen Církve československé (husitské). Vystudoval bohemistiku a romanistiku na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (PhDr. 1912). Do roku 1919 pracoval jako výzkumník placený Českou akademií věd a umění, poté se stal redaktorem Národní demokracie a Času. V letech 1923–38 působil v tiskovém odboru na Ministerstvu zahraničních věcí, kde byl zodpovědný za publikování o dění na tehdejší Podkarpatské Rusi. V roce 1920 patřil mezi zakládající členy Církve československé (husitské), v roce 1933 spoluzakládal Společnost Dr. Karla Farského a stal se jejím prvním místopředsedou a před rozpuštěním 1938 krátce i předsedou. Od roku 1939 působil v pražské Univerzitní knihovně (dnes Národní knihovna). Zabýval se historií a jazykem Rusínů, překládal ze středověké němčiny, ukrajinštiny a maďarštiny. Je autorem studií Kulturní život osvobozené Podkarpatské Rusi (1924), Literární obrození podkarpatských Rusínů v letech 1920–1930 (1930) či Podkarpatští Rusíni a my (1930), spolupodílel se na pamětním pásmu Věčný Mácha – památník českého básníka (1940). Přeložil také výbor z podkarpatské literatury a výbor z poezie dvorského pěvce Walthera von der Vogelweide.
Literatura:
Emil Havlíček: Antonín Hartl. …připravit půdu. Výbor z publicistiky. Emil J. Havlíček, Hostice 2002; Emil Havlíček: Antonín Hartl – Stati, epigramy, překlady. Výběr z díla. Husův institut teologických studií s náboženskou obcí CČSH v Praze 1, Praha 2011; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 141–142.