JKI:JKI
Slovník Judaismus – Křesťanství – Islám vznikl na počátku devadesátých let 20. století. Jeho autory podnítila snaha zaplnit informační mezeru v oblasti komparativního studia náboženství a fakt, že analogická studijní pomůcka v českém ani slovenském prostředí neexistovala. Absence původní religionistické práce tohoto rozsahu a zaměření znamenala omezenou zkušenost s její tvorbou, proto musela ambice slovníku mířit výš, do oblasti metodologické (encyklopedické), oborově-konstituční (česká religionistika začínala mj. s touto prací teprve vznikat) a personální (odborné religionistické sdělení se odlišuje od výkladů v jiných disciplínách, a respektu k těmto odlišnostem bylo nutné se naučit). Slovník „nejvýznamnějších monoteistických náboženství“, jak byl také uváděn, neměl být jenom shrnutím základních údajů o dějinách a současnosti tří abrahamovských náboženství, ale jeho myšlenkovou osou, na niž byl kladen nejvyšší důraz, bylo komparatistické pojetí problematiky, jež zásadně převyšovalo historizující hermeneutiku hesel. První vydání tak sice ještě obsahovalo populárněji pojaté prolegomenální informace o jednotlivých náboženských tradicích, schémata shrnující důležité dějinné události a geografické přehledy, ty však byly z druhého vydání již vypuštěny. Nabídka na vydání slovníku vzešla z nakladatelství Mladá fronta. Jeho odborná redaktorka Věra Amelová ideu komparativního slovníku, jehož předobrazem byl Lexikon religiöser Grundbegriffe (1987, 2. vyd. 2007) vestfálského religionisty A. Th. Khouryho, plně podporovala a s editorkou Helenou Pavlincovou významně přispěla k jeho zdárné realizaci. Pro ideu slovníku získala H. Pavlincová několik mladších historiků náboženství z brněnského Ústavu etiky a religionistiky – společného pracoviště Akademie věd a Masarykovy univerzity (dnes Ústav religionistiky Filosofické fakulty MU), především ale oslovila a pro projekt přesvědčila další zkušené autory s teologickým, historickým, orientalistickým a filosofickým zázemím. Na prvním vydání slovníku se podílelo osmnáct autorů (Pavel Aleš, Milan Balabán, Iva Doležalová, Alena Frolíková, Břetislav Horyna, Jan Janda, Lenka Karfíková, Jiří Kejř, Adéla Křikavová, Milan Lyčka, Miloš Mendel, Zdeněk Müller, Dalibor Papoušek, Helena Pavlincová, Petr Pokorný, Noemi Rejchrtová, Pavel Spunar, Zdeněk Uhlíř). Toto na české poměry impozantní množství spolupracovníků, z nichž někteří patřili k dobové špičce ve svých oborech, naznačuje, proč se tento slovník mohl stát jedním z nejdůležitějších odrazových můstků ke konstituci moderní české religionistiky (vedle založení oborového časopisu Religio ad.).
O úspěchu slovníku Judaismus – Křesťanství – Islám svědčí rovněž skutečnost, že přes poměrně bohatou ediční, překladovou a původní odbornou činnost následujících desetiletí chybí v českém akademickém prostředí dílo, které by jej dokázalo adekvátně nahradit. Je tomu tak mimo jiné proto, že editorka slovníku připravila o dekádu později ve spolupráci s Břetislavem Horynou nové, rozšířené a upravené vydání. V mezidobí získané zkušenosti se slovníkovou prací (zhotovitelé prvního vydání se mezitím podíleli porůznu na dalších opusech encyklopedického charakteru, například Slovníku českých filozofů, Filosofickém slovníku, ale třeba též na Religion in der Geschichte und Gegenwart nebo Encyclopedia of Religions) spolu s posíleným autorským kolektivem (Pavel Boček, Břetislav Horyna, Lenka Karfíková, Jiří Kejř, Attila Kovács, Miloš Mendel, Zdeněk Müller, Bedřich Nosek, Dalibor Papoušek, Helena Pavlincová, Petr Pokorný, Noemi Rejchrtová, Vladimír Sadek, Pavel Spunar) daly vzniknout dílu namnoze klasické povahy. U příležitosti nového vydání (2003) editoři napsali následující charakteristiku, která si udržela svou platnost dodnes.
„Slovník Judaismus, křesťanství, islám, který vychází v aktualizovaném, rozšířeném a podstatně přepracovaném vydání, přehledně shrnuje problematiku tří světových monoteistických náboženství vzniklých na Předním východě, jež od svého vzniku až po současnost vtiskují nesmazatelnou pečeť našim dějinám a kultuře. Snaží se v jednom souhrnném podání představit svět náboženství ‚abrahamovské víry‘, která ve věrouce, morálně-právních předpisech a prorockých vzorech společně pohlížela do jedné studně moudrosti, židovského Tenachu, rozvíjejíce pak vlastní barvité tradice. Spřízněnost těchto náboženství, daná společnými myšlenkovými kořeny, a na druhé straně princip vzájemné výlučnosti, odvozovaný z různých výkladů monoteismu, otevírají ve vztazích judaismu, křesťanství a islámu řadu spletitých otázek, jež se právě dnes projevují s nebývalou naléhavostí.
Slovník nabízí nejen zevrubné poučení o těchto náboženstvích jako svébytných historických útvarech, ale skýtá i příležitost k jejich srovnání. Je uveden samostatnou studií o monoteismu a členěn na tři velké oddíly, obsahující asi dva a půl tisíce abecedně uspořádaných a odkazy vzájemně propojených hesel o vzniku, vývoji a dějinných proměnách judaismu, křesťanství a islámu. Seznamuje s hlavními články jejich učení, morálními a právními normami, formami zbožnosti, náboženskými reáliemi, dobovými souvislostmi i s hlavními představiteli vývojových linií a současných ideových proudů. Více než sto hesel v každé ze tří částí umožňuje srovnávat shody i rozdíly v základních pojmech (Bůh, kult, duše, modlitba, nebe aj.) a v postojích těchto náboženství k některým profánním jevům (např. k přírodě, rodině, státu, demokracii, sexualitě). Užitnou hodnotu slovníku, který svým koncepčním zaměřením zaujímá mimořádné postavení mezi domácími díly z oblasti srovnávací religionistiky, zvyšují tabulky, schémata a vyobrazení stejně jako výběr odborné lexikální i sekundární literatury.
Slovník Judaismus, křesťanství, islám je potřebnou pomůckou pro všechny, kteří sledují situaci na náboženské mapě současného světa a usilují o hlubší vhled do přediva vzájemných vztahů, historických animozit i možných východisek z dnešních nesnází.“
Pro internetové vydání tohoto slovníku jako součásti Religionistické encyklopedie jsme pouze doplnili některé nejdůležitější údaje, které se od druhého knižního vydání slovníku změnily. Vynechali jsme úvodní studii Břetislava Horyny o specifických rysech a vývoji náboženského monoteismu. Naopak jsme připojili křížové odkazy a další vazby na ostatní části postupně vznikající encyklopedie.
Zdeněk R. Nešpor & Helena Pavlincová
Viz též: