Kadeřávek Eugen
Kadeřávek Eugen
v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod)
v Želivě (okr. Pelhřimov)
Římskokatolický kněz, teolog. Narozen jako Jan Nepomuk Josef Kadeřávek. Po maturitě na gymnáziu v Jihlavě vstoupil v roce 1859 do premonstrátského kláštera v Želivě, přijal řádové jméno Eugen. Teologii studoval v Praze a v roce 1864 byl vysvěcen na kněze. Následně studoval klasickou filologii na Filosofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity (PhDr. 1871). Působil jako učitel klasické filologie a filosofie na gymnáziu v Německém Brodě a od roku 1872 na Slovanském gymnáziu v Olomouci, současně přednášel na olomoucké bohoslovecké fakultě. V roce 1891 byl jmenován profesorem teologie a filosofie na Teologické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, jejímž byl v letech 1893–94 děkanem a v letech 1897–98 rektorem. Zpočátku byl ovlivněn herbartovou filosofií, později se stal propagátorem aristotelsko-tomistické filosofie, kterou uvedl do českého prostředí. Jeho dílo zahrnuje četné teologické, filosofické a apologetické spisy: Křesťanská filosofie, porovnána s některými filosofickými soustavami nového věku (1885), Logika formálná (1887), O atheismu čili bezbožectví (1878), O jsoucnosti a bytnosti boží (1896), Psychologie, Právo přirozené základem zákonodárství lidského, Věda a víra, O původu tvorstva dle zpráv biblických (1897), O účelnosti v přírodě; Metafysika obecná (1898), Může-li katolík věrným zůstati svému přesvědčení? (1902), Morálka filosofická (1906), O stavu kněžském (1916), Soustava filosofie křesťanské čili aristotelicko-thomistické I.–III. (1919–20) a Třistapadesát výborných kněží katolických (1921).