Kořalka Jiří
Kořalka Jiří
ve Šternberku (okr. Olomouc)
v Praze
Historik, člen Církve československé (husitské). Narodil se v rodině učitele, který přestoupil do CČS(H). Studoval na gymnáziu v Prostějově (maturita 1950, během studia stáž na Marcersburg Academy v USA) a na Vysoké škole politických a hospodářských věd, po jejímž zrušení přešel na Filosoficko-historickou fakultu UK (absolv. 1955 z historie). Krátce vyučoval na katedře obecných dějin, avšak ještě 1955 přešel do Historického ústavu ČSAV, kde působil do roku 1974 (od 1970 Ústav československých a světových dějin). Stážoval v Kolíně nad Rýnem (1965–66) a Canterbury (1969), výzkumně se věnoval především dějinám dělnického hnutí a národnostní otázce v 19. století (Vznik socialistického dělnického hnutí na Liberecku, 1956; Všeněmecký svaz a česká otázka koncem 19. století, 1963; Severočeští socialisté v čele dělnického hnutí českých a rakouských zemí, 1963; Co je národ?, 1969). Byl evidován jako agent komunistické Státní bezpečnosti. V průběhu tzv. normalizace musel přejít to Muzea husitského revolučního hnutí v Táboře (1975–91), kde se začal věnovat regionálním dějinám (Vznik táborského muzea roku 1878, 1978; Soupis archivních pramenů ke stavebnímu vývoji historického jádra města Tábora, 1979, s L. Lancingerem; Revoluční Tábor, 1979, s F. Nesvadbou) a měl hlavní zásluhu na založení na svou dobu velice otevřeného, regionální dějiny daleko přesahujícího sborníku Husitský Tábor (od 1978). V letech 1987–88 stážoval v Bielefeldu, kde se mu podařilo vydat studii Die tschechische Bürgertumsforschung (1989). Po roce 1989 se nakrátko vrátil do Historického ústavu Akademie věd (1992–93), působil na Technické vědecké akademii (1990–93) a krátkodobě na zahraničních univerzitách (1993 Düsseldorf, 1994–95 Dortmund). Především však napsal svá stěžejní díla z dějin 19. století (Češi v habsburské říši a v Evropě 1815–1914, 1991, téhož roku i německy; František Palacký, 1998, německy 2007), podílel se na publikacích Církve československé husitské a Husitské teologické fakulty UK. V roce 1992 obdržel cenu Gottfrieda Herdera a 2007 Cenu Antona Gindelyho. Jeho manželkou byla historička Květa Kořalková (1930–2008).
Literatura:
Český historik Jiří Kořalka. Muzeum husitského revolučního hnutí, Tábor 1991; Český historik Jiří Kořalka po deseti letech. Husitské muzeum, Tábor 2001; Luboš Velek – Alice Velková – Jiří Pokorný (eds.): Nacionalismus, společnost a kultura ve střední Evropě v 19. a 20. století. Pocta Jiřímu Kořalkovi k 75. narozeninám. Karolinum, Praha 2007; Český historik Jiří Kořalka po dvaceti letech. Husitské muzeum + Nová tiskárna, Tábor – Pelhřimov 2011; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 240–242.