Andrej
(přesměrováno z Kolomackij Vsevolod)
Andrej
v Saražinkách (Ukrajina)
v Rumburku (okr. Děčín)
Pravoslavný kněz a architekt, občanským jménem Vsevolod Kolomackij. Studoval církevní školu v Kyjevě-Podolí (Ukrajina), studia ale nedokončil a v letech 1916–20 bojoval v československých legiích a v ukrajinské dobrovolnické armádě. Na tehdejší Podkarpatské Rusi získal československé občanství a působil v armádě jako důstojník v Mukačevě. V roce 1924 na vlastní žádost odešel z armády a byl vysvěcen na kněze, odešel sloužit do Ruské u Mukačeva. V letech 1926–38 sám vystavěl osmnáct dřevěných chrámů. Na pozvání biskupa Gorazda se v roce 1933 přestěhoval na Moravu, kde vystavěl sedm nových zděných chrámů, např. katedrální chrám svatého Gorazda v Olomouci (1937–39). Po atentátu na Reinharda Heydricha byl vězněn a poslán na nucené práce, po roce byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Po návratu sloužil v Praze tajné pravoslavné bohoslužby, v roce 1945 se účastnil bojů pražského povstání. Po válce se stal mnichem v monastýru v Ladomirové na Slovensku, kde přijal jméno Andrej, a vystavěl několik dalších pravoslavných chrámů. Později působil jako duchovní semináře nové teologické fakulty v Prešově. V roce 1952 byl komunistickým režimem odvolán ze všech funkcí a přeložen do Rumburku, v roce 1957 zde vlastními silami opravil kostel Stětí sv. Jana Křtitele s farou na Strážném vrchu. V roce 1973 byl vyznamenán Řádem sv. Cyrila a Metoděje. Celkem je autorem dvaceti pravoslavných chrámů, mj. v Užhorodě, Řimicích (1934), Chudobíně (1936), Střemeníčku u Bouzova (1937), Třebíči (1940), Čelechovicích (1942) či Prešově, na dalších asi sedmdesáti se podílel. Byl také redaktorem církevních novin.
Literatura:
Martin Jindra: Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945. Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2015, s. 181–185; Svatava Maria Kabošová: „Stále živý podvižnik archimandrita Andrej (Vsevolod Kolomacký) a jeho vliv nejen na společnost 20. století.“ In Pavel Marek – Jiří Hanuš (eds.), Osobnost v církvi a politice. CDK, Brno 2006, s. 295–308.