Kordač František
Kordač František
v Seleticích (okres Nymburk)
v Praze
Římskokatolický teolog, pražský arcibiskup. Po středoškolských studiích na gymnáziích v Bohosudově a na Malé Straně pokračoval na Papežské univerzitě Gregoriánské v Římě, kde získal doktoráty z teologie a filosofie (Th. et PhDr.), pobýval přitom v prestižní koleji Collegium Germanicum et Hungaricum. Kněžské svěcení přijal v roce 1878 a následně působil jako kaplan, později jako profesor a v letech 1889–1905 jako rektor kněžského semináře v Litoměřicích. Od roku 1905 byl profesorem fundamentální teologie a křesťanské filosofie na Teologické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde dvakrát zastával funkci děkana. Aktivně se zapojil do křesťansko-sociálního politického hnutí, byl členem revolučního Národního shromáždění (1918–1920). V roce 1919 byl jmenován pražským arcibiskupem a českým primasem. Kordač se rozhodně postavil proti progresivnímu reformnímu kněžskému hnutí, čímž přispěl k rozkolu vedoucímu ke vzniku Církve československé (1920; dnes Církev československá husitská). Aktivně vyjednával vztahy mezi Československou republikou a Vatikánem. Podporoval katolické spolky, vzdělávání a výstavbu nových kostelů. Po konfliktu s papežským nuntiem P. Ciriacim (1885–1966) rezignoval na úřad arcibiskupa – oficiálně ze zdravotních důvodů – a obdržel titul titulárního arcibiskupa amasejského. Pohřben byl v katedrále sv. Víta.
Literatura:
Pavel Marek: Arcibiskup František Kordač. Moneta – FM, Olomouc 2005; Pavel Marek: Církevní krize na počátku první Československé republiky (1917–1924). L. Marek, Brno 2005; Pavel Marek: „Antimodernista František Kordač.“ Historica Olomucensia 39, 2011, s. 97–119.