Králík Oldřich
Králík Oldřich
v Kroměříži
v Olomouci
Literární historik s římskokatolickým zázemím. Studoval na klasickém Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a poté bohemistiku a klasickou filologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (PhDr. 1931). Habilitoval v roce 1946 a začal působit jako docent Filosofické i Pedagogické fakulty nově zřízené Univerzity Palackého v Olomouci, kde významně přispěl k vybudování oboru bohemistiky. V roce 1958 získal vědeckou hodnost DrSc. a v roce 1966 byl jmenován profesorem. Jeho odborné zaměření zahrnovalo textologii, literární kritiku a dějiny české literatury, včetně studií o klíčových postavách české literatury (O charakter Bezručova díla, 1947; Otokar Březina, 1948; dale H. K. Mácha, K. Čapek, J. Neruda, J. Dobrovský, J. Jungmann). Byl rovněž významným literárním kritikem, a I jeho vědecké dílo vyvolávalo řadu polemic. V roce 1969 obdržel při příležitosti výročí Otokara Březiny medaili za přínos k literatuře. Zemřel při každoroční soukromé pouti na Svatý Kopeček.