Kratochvil Josef
Kratochvil Josef
v Dolních Kounicích (okres Brno‑venkov)
v Brně
Římskokatolický filosof. Po maturitě v Brně studoval teologii, díky výborným výsledkům záhy postoupil na Papežskou Gregoriánskou univerzitu v Římě, kde v červenci 1904 získal doktorát z filosofie (PhDr.). Na české filosofické fakultě v Praze si doplnil studium filosofie a klasických jazyků (1904–09) a v roce 1910 se stal profesorem reálky v Příboře. Od roku 1919 působil jako vrchní rada (posléze knihovník) v Zemské a univerzitní knihovně v Brně. Byl spoluzakladatelem revue Meditace, určené k „pěstování křesťanské filosofie moderní metodou“, a významně se angažoval v katolické publicistice. V roce 1924 získal na Masarykově univerzitě titul PhDr. a o tři roky později habilitoval z dějin středověké filosofie; na brněnské filosofické fakultě nadále působil jako docent. V roce 1925 byl jmenován čestným členem Papežské akademie sv. Tomáše Akvitánského a roku 1930 získal čestné občanství Dolních Kounic. Byl označován jako nejvýznamnější osobnost české katolické filosofie první poloviny 20. století, zásadně přispěl k rozvoji novoidealismu (Vývoj problému Boha ve filosofii řecké před Sokratem, 1905; Filosofický slovník, 1929); take překladatel. Zemřel krátce po zatčení gestapem, patrně na v přímé spuvislosti s tímto zatčením.
Literatura:
Adolf Gajdoš (ed.): Moravský filosof PhDr. Josef Kratochvil. Brno 1941.