Kulisz Karol

Kulisz Karol


v Děhylově (Dzięgielów, Polsko)
v Buchenwaldu (Německo)

Farář augsburské církve a později polské evangelické augsburské církve. Pocházel z evangelické rodiny, vystudoval německé gymnázium v Těšíně a vídeňskou evangelickou teologickou fakultu (absolv. 1898, během studia stáž v Erlangen). V letech 1899–1908 působil jako vikář a 1908–21 (fakticky jen do roku 1920) farář v augsburském sboru v Komorní Lhotce, kde založil i sociální ústav Betezda. Jeho vliv byl ale širší, je považován za klíčovou postavu evangelikálního hnutí, které na přelomu 19. a 20. století výrazně posílilo slezskou evangelickou zbožnost. Po rozdělení Těšínska přešel na polskou stranu, kde byl v roce 1920 instalován jako farář v Těšíně (farářem byl zvolen již roku 1914, pro své náboženské postoje však nebyl potvrzen C. k. vrchní evangelickou církevní radou). V Těšíně působil do roku 1939, v letech 1921–36 zároveň jako superintendent Slezské diecéze polské Evangelické augsburské církve. V roce 1924 založil polskou evangelickou diakonii. Po nacistickém záboru Těšínska v roce 1939 byl internován, zemřel v koncentračním táboře Buchenwald. V roce 1924 obdržel Řád znovuzrozeného Polska.

Literatura:
Jan Szturc: Ewangelicy w Polsce. Słownik biograficzny XVI–XX wieku. Augustana, Bielsko-Biała 1998, s. 164–165.

Zdeněk R. Nešpor