Liska Oldřich
Liska Oldřich
v Kamhajeku (dnes součást obce Křečhoř, okr. Kolín)
v Brně
Architekt, člen reformované církve, resp. později Českobratrské církve evangelické. Pocházel z reformované rolnické rodiny, vyučil se zedníkem a pak studoval na průmyslových školách v Praze a v Drážďanech. Během studií pracoval ve stavební firmě Josefa, resp. Matěje Blechy (1897–1902), pak v rychlém sledu vystřídal několik dalších stavebních firem v Čechách i v zahraničí. V roce 1909 přijal místo projektanta u Josefa Jihlavce v Hradci Králové, ještě před první světovou válkou se stal spolumajitelem firmy Fňouk – stavitel & Liska – architekt. Po válce pracoval jako městský architekt, ale již v roce 1921 založil novou vlastní firmu. Po druhé světové válce odešel do Opavy, zprvu jako privátní architekt, od roku 1948 byl zaměstnancem Stavoprojektu. V Liskově tvorbě je zpočátku patrný vliv Gesamtkunstwerku, pak byl ovlivněn kubismem včetně rondokubismu a purismem, největší část jeho staveb je však umírněně funkcionalistická. Kromě řady obytných domů v severovýchodních Čechách Liska realizoval školy v Jaroměři, Letohradě, Černilově a Borohrádku, bankovní budovy v Chlumci nad Cidlinou, Hradci Králové, Lázních Bělohrad nebo divadlo v Lomnici nad Popelkou. V řadě případů kombinoval režné zdivo s hladkou omítkou. Je autorem několika moderních sborových domů reformované církve, respektive ČCE (Hradec Králové, 1911–12; Pečky, 1913–15; Hrabová, 1925–33; Písařov, 1928–33), projektoval i pro Církev československou (husitskou). Stylově moderní a funkčně promyšlené stavby ovšem ne vždy zapadají do okolního prostředí, obzvlášť na venkově.
Literatura:
Matěj Bekera: Oldřich Liska. Architekt východočeské moderny. P. Mervart, Červený Kostelec 2019.