Lochman Jan Milič
Lochman Jan Milič
v Novém Městě nad Metují (okr. Náchod)
v Basileji (Švýcarsko)
Teolog Českobratrské církve evangelické a švýcarské reformované církve. Pocházel z evangelické rodiny, maturoval na gymnáziu v Náchodě (1941). Od roku 1943 studoval v neoficiálních teologických kurzech Synodní rady ČCE, zároveň byl diakonem v Praze-Střešovicích (1943–44) a v Šonově u Nového Města nad Metují (dnes Provodov-Šonov, 1944–45). Teologická studia na Husově čs. evangelické bohoslovecké fakultě dokončil už oficiálně po válce (1945–48; během studií stáž v Basileji), po ordinaci krátce působil jako vikář na Kladně (1949–50), ale již v roce 1950 se na Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu vrátil jako spirituál studentského semináře. Téhož roku se habilitoval a v roce 1960 byl jmenován profesorem filosofie a systematické teologie. V roce 1968 se nevrátil ze stáže v New Yorku (Union Theological Seminary), po jejímž skončení (1969) se stal profesorem teologické fakulty v Basileji, jímž zůstal až do penzionování v roce 1992. Dvakrát byl rektorem univerzity. Po roce 1989 příležitostně přednášel i v České republice, v roce 1998 obdržel Řád T. G. Masaryka. Získal čestné doktoráty univerzit v Aberdeenu (1973), St. Andrews (1989) a UK (1992). Lochman se zpočátku věnoval dějinám českého protestantismu v 18. – 19. století (Náboženské myšlení českého obrození I. Kořeny a počátky, 1952; Duchovní odkaz obrození: Dobrovský – Bolzano – Kollár – Palacký, 1958), stále výrazněji však inklinoval k filosofii náboženství (Karl Jaspers) a aktuálním otázkám, včetně dialogu křesťanů s marxisty. Tato témata dále rozvinul v exilu (Christus oder Prometheus?, 1972; Dogmatik in Dialog, 1972–74, se spoluautory), především směrem k ekumenické teologii (Das Glaubenbekenntnis, 1982; Unser Vater, 1988; Zeal for Truth and Tolerance, 1996). Svými díly z ekumenické teologie Lochman vstoupil mezi nejznámější protestantské teology druhé poloviny 20. století, některá byla po roce 1989 přeložena do češtiny. Česky vydal rovněž vzpomínky Oč mi v životě šlo (2000; něm. s titulem Wahrheitssuche und Toleranz, 2002).