Lukáš Zdeněk
Lukáš Zdeněk
v Praze
v Praze
Hudebník, člen Církve československé (husitské). Vystudoval učitelský ústav a zpočátku se živil jako učitel, v letech 1953–63 pracoval jako programový pracovník Českého rozhlasu v Plzni. Zároveň byl sbormistrem sboru Česká píseň, který založil v roce 1954. Působil také jako sbormistr v Československém státním souboru písní a tanců a člen skupiny autorů Quattro. Jako hudebník byl žákem Miloslava Kabeláče (1908–1979), jako skladatel vytvořil sedm symfonií, několik oper, řadu oratorií, kantát i sborové skladby. Vynikl především jako autor vokální hudby, řada jeho děl byla inspirována folklorem. Mezi jeho tvorbu patří sbory Parabolae Salomonis (1965) či Pocta tvůrcům (1980), opery Falkenštejn (1985) či Veta za vetu (1986), kantáty Cultus Amoris (1977) a Jsem této země zpěv (1984), z církevních Missa brevis (krátká mše pro smíšený sbor) nebo Liturgické písně (1991, zhudebnil zde i texty Karla Farského); tvořil také pro děti a upravoval lidové písně.
Literatura:
Zdeněk Vimr a kol.: Zdeněk Lukáš – hudební skladatel (1928–2007). ASN Repro, Praha 2010.