Machovec Milan

Machovec Milan


v Praze
v Praze

Filosof, v pozdějším životě římskokatolické orientace. Po maturitě (1944) studoval filosofii a klasickou filologii na Filosofické fakultě UK, kde roku 1953 habilitoval a stal se docentem dialektického materialismu a marxistické filosofie. V letech 1950–70 přednášel na Karlově univerzitě a v šedesátých letech inicioval významný dialog mezi československými marxisty a křesťany, v rámci tohoto prostoru do Československa uvedl řadu moderních západních myslitelů. Po roce 1968 musel z university odejít, stal se disidentem, organizoval bytové semináře a samizdatové publikace. Intelektuálně se přiblížil římskému katolicismu, i když do církve patrně nikdy oficiálně nevstoupil. Signatář Charty 77. Po roce 1990 byl rehabilitován a znovu zastával profesorský post. Jeho dílo zahrnuje popularizaci dějin české filosofie a morální filosofie. Myšlenkově vycházel z české humanistické tradice (Hus, Dobrovský, Palacký a Masaryk), kterou take interpretoval a zprostředkovával. Autor děl Hus (1953), Palacký (1961), Dobrovský (1964), Smysl lidské existence (1965), Augustin (1967), Tomáš Garrigue Masaryk (1968), Ježíš pro moderního člověka (1990, angl. 1976). Za demokratické angažmá mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy (2000).

Literatura:
Mistr dialogu Milan Machovec. Akropolis, Praha 2005.

Rostislav Gramskopf